0

Pozápadněme černomořskou oblast

Krvavé ukončení krize kolem rukojmích zadržovaných ve školní budově v Severní Osetii i nedávné střety mezi vládními jednotkami a separatistickými silami v Gruzii znovu dostaly sužovanou černomořskou oblast na přední stránky novin. Toto rostoucí násilí je zároveň budíčkem pro Západ - budíčkem, jenž zvýrazňuje potřebu nové euroatlantické strategie v životně důležitém regionu ležícím na křižovatce Evropy, Eurasie a Středního východu.

Černomořská oblast je totiž východní hranicí euroatlantického společenství se širším Středním východem. Vzhledem k faktu, že Afghánistán, Irák a Írán figurují na čele seznamu strategických úkolů Západu, se ukotvení demokracie a bezpečnosti v těchto nových příhraničních zemích euroatlantického společenství stalo imperativem pro Spojené státy i EU. Úspěch v této oblasti navíc může přinést ponaučení, jak napomoci skličujícímu procesu reforem a modernizace na širším Středním východě.

Gruzínská „růžová revoluce" loni v zimě ukázala, že vůle k radikálním reformám zde dnes existuje. Vůbec poprvé některá země v oblasti doprovází své aspirace konkrétními kroky potřebnými k tomu, aby se stala životaschopným kandidátem eventuálního členství v euroatlantických institucích. Návštěvník gruzínského hlavního města Tbilisi zde dnes vidí stejné odhodlání připojit se k Západu, jaké před desetiletím existovalo v pobaltských zemích.

Amerika a Evropa mají společný zájem na úspěchu tohoto snažení, zejména v době, kdy usilují o diverzifikaci dodávek energie s odklonem od ropy ze Saúdské Arábie a oblasti Perského zálivu. Černomořský region se může stát klíčovou trasou pro ropu a zemní plyn bez visačky OPEC a Perského zálivu na evropské trhy a dále. Dlouhodobá stabilita černomořské oblasti a její integrace se Západem mají proto klíčový význam pro dlouhodobou strategii energetické bezpečnosti členských zemí EU a NATO.