0

Východní výzva západní Evropy

V lednu se Evropská unie opět rozšířila směrem na východ. Po „velkém třesku“ rozšíření z roku 2004, kdy přibylo 75 milionů nových občanů EU, teď vstup Rumunska a Bulharska přidal dalších 30 milionů. Co to znamená pro trhy práce západní Evropy? Politici tvrdí, že ačkoliv někteří instalatéři migrují na Západ a firmy se stěhují na Východ, Západ díky pravděpodobné expanzi svých exportů zaznamená v čistém výsledku přírůstek pracovních míst. Jedná se o dobře známou úvahu, ale je správná?

Jedna věc je jistá: rozšíření postavilo západní Evropu před mimořádně ostrou mzdovou konkurenci. Zatímco zaměstnanec ve výrobním sektoru staré části EU vydělává průměrně 26,09 eur za hodinu, v Rumunsku je to v průměru 1,60 eur and v Bulharsku pouhých 1,39 eur.

Názor, že rozšíření na východ vytvoří pracovní místa na Západě, předpokládá, že východoevropští nízkopříjmoví pracující doplní a zesílí poptávku po západoevropských pracujících. Skutečně tomu tak zčásti je. Západoevropských inženýrů je zapotřebí k vytváření návrhů výrobků světové kvality, jež budou východoevropští dělníci vyrábět, zatímco lidé s manažerskými dovednostmi si mohou být jisti, že jejich schopností bude potřeba k integraci nejnovějších pracujících EU do evropské ekonomiky.

Avšak pro velkou většinu pracujících, kteří mohou nabídnout jen obyčejnou práci, ve skutečnosti východoevropští zaměstnanci nejsou doplňkem, nýbrž náhradou. Ocitají se tváří v tvář nízkopříjmové konkurenci lidí, již mají podobné dovednosti i ambice, a tudíž si rozšířením pravděpodobně pohorší. Podle empirických studií sahá skupina postižených od nekvalifikovaných dělníků po dělníky kvalifikované s dokončeným výučním vzděláním.