Východní výzva západní Evropy

V lednu se Evropská unie opět rozšířila směrem na východ. Po „velkém třesku“ rozšíření z roku 2004, kdy přibylo 75 milionů nových občanů EU, teď vstup Rumunska a Bulharska přidal dalších 30 milionů. Co to znamená pro trhy práce západní Evropy? Politici tvrdí, že ačkoliv někteří instalatéři migrují na Západ a firmy se stěhují na Východ, Západ díky pravděpodobné expanzi svých exportů zaznamená v čistém výsledku přírůstek pracovních míst. Jedná se o dobře známou úvahu, ale je správná?

Jedna věc je jistá: rozšíření postavilo západní Evropu před mimořádně ostrou mzdovou konkurenci. Zatímco zaměstnanec ve výrobním sektoru staré části EU vydělává průměrně 26,09 eur za hodinu, v Rumunsku je to v průměru 1,60 eur and v Bulharsku pouhých 1,39 eur.

Názor, že rozšíření na východ vytvoří pracovní místa na Západě, předpokládá, že východoevropští nízkopříjmoví pracující doplní a zesílí poptávku po západoevropských pracujících. Skutečně tomu tak zčásti je. Západoevropských inženýrů je zapotřebí k vytváření návrhů výrobků světové kvality, jež budou východoevropští dělníci vyrábět, zatímco lidé s manažerskými dovednostmi si mohou být jisti, že jejich schopností bude potřeba k integraci nejnovějších pracujících EU do evropské ekonomiky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/FZ8v0Vs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.