NEW YORK – Pohled na dav Němců, kteří v ulicích honí cizince a zdvihají paže k hitlerovskému pozdravu, je ze zřejmých důvodů obzvlášť zneklidňující. Právě to se nedávno odehrálo v Chemnitz, ponurém průmyslovém městě v Sasku, v bývalé Německé demokratické republice velebeném jako vzorové socialistické město (v letech 1953 až 1990 přejmenované na Karl-Marx-Stadt). Policie působila dojmem bezmoci zastavit probíhající řádění, vyvolané smrtí Němce kubánského původu ve rvačce na nože se dvěma muži z Blízkého východu.
Nejedná se ale o specificky německý problém. Na rockovém koncertě se později v Chemnitz shromáždily desetitisíce Němců, aby protestovali proti násilí namířenému proti přistěhovalcům. Současně měly agresivní masy v Chemnitz mnoho společného s neonacisty, stoupenci Ku klux klanu a dalšími extremisty, kteří loni způsobili pozdvižení ve městě Charlottesville v americkém státě Virginie. Obě města poznamenaly dějiny: Chemnitz nacistická a komunistická diktatura, Charlottesville otrokářství. A byť byly příčiny násilnému extremismu v obou místech rozmanité, rasismus byl rozhodně jednou z nich.
Mnozí bělošští Američané, hlavně na zemědělském jihu, mají těžký život – bídné školy, špatnou práci, relativní chudobu. Jednou oporou, k níž se mohli upínat, byl však pocit rasové nadřazenosti nad černochy. Právě proto prezidentství Baracka Obamy uštědřilo takovou ránu jejich sebevědomí. Cítili, jak se jejich postavení bortí. Donald Trump jejich úzkost a roztrpčení zužitkoval.
NEW YORK – Pohled na dav Němců, kteří v ulicích honí cizince a zdvihají paže k hitlerovskému pozdravu, je ze zřejmých důvodů obzvlášť zneklidňující. Právě to se nedávno odehrálo v Chemnitz, ponurém průmyslovém městě v Sasku, v bývalé Německé demokratické republice velebeném jako vzorové socialistické město (v letech 1953 až 1990 přejmenované na Karl-Marx-Stadt). Policie působila dojmem bezmoci zastavit probíhající řádění, vyvolané smrtí Němce kubánského původu ve rvačce na nože se dvěma muži z Blízkého východu.
Nejedná se ale o specificky německý problém. Na rockovém koncertě se později v Chemnitz shromáždily desetitisíce Němců, aby protestovali proti násilí namířenému proti přistěhovalcům. Současně měly agresivní masy v Chemnitz mnoho společného s neonacisty, stoupenci Ku klux klanu a dalšími extremisty, kteří loni způsobili pozdvižení ve městě Charlottesville v americkém státě Virginie. Obě města poznamenaly dějiny: Chemnitz nacistická a komunistická diktatura, Charlottesville otrokářství. A byť byly příčiny násilnému extremismu v obou místech rozmanité, rasismus byl rozhodně jednou z nich.
Mnozí bělošští Američané, hlavně na zemědělském jihu, mají těžký život – bídné školy, špatnou práci, relativní chudobu. Jednou oporou, k níž se mohli upínat, byl však pocit rasové nadřazenosti nad černochy. Právě proto prezidentství Baracka Obamy uštědřilo takovou ránu jejich sebevědomí. Cítili, jak se jejich postavení bortí. Donald Trump jejich úzkost a roztrpčení zužitkoval.