6

Jak se připravit na neznámé neznámé

LONDÝN – Žijeme v nebezpečné době. Když už se zdá, že jsme se konečně zorientovali, stane se něco, co v nás vyvolá dojem, že nám někdo podtrhl nohy. Akce a události jsou často propojené a co se stane na jedné úrovni – s důsledky pro jednotlivce, státy, ekonomické sektory i firmy všech velikostí –, může mít dopad na úrovně jiné.

Nedávné teroristické útoky v Paříži jsou toho ukázkovým příkladem, protože nezasáhly jen rodiny a přátele obětí, ba ani jen obyvatele Francie. Jejich dozvuky pociťuje celý svět a také do budoucna budou mít dopad na veřejnou politiku, volební politiku, svobodu médií a další aspekty daleko za hranicemi Evropy.

Útoky přišly v době, kdy se svět tradičně snaží dát obsah nadcházejícímu roku – předpovědět, jaká rizika budou hrozit, jaké příležitosti vyvstanou a jaké překážky bude třeba překonat. Ale co dlouhodobější rizika? Ukazují události podobné těm pařížským, že tato rizika nelze předpovědět? Anebo útoky odhalily právě ten typ rizika, který by dlouhodobé předpovědi měly identifikovat?

Světové ekonomické fórum (WEF) právě zveřejnilo zprávu s názvem „Globální rizika 2015“, která se snaží předpovědět a odstupňovat největší rizika, jimž bude svět v příštích deseti letech čelit. WEF se přitom zaměřuje výlučně na makroúroveň. Například „největší ohrožení stability světa v příštích deseti letech pramení z rizika mezinárodního konfliktu“. A po hrozbě války následuje výčet sociálních, ekologických, geopolitických, technologických a ekonomických rizik a trendů.