Slabá Amerika = oslabená Evropa

Moc Ameriky byla velmi dlouho tak obrovská, že si mnozí lidé myslí, že z éry George W. Bushe v úřadu prezidenta vychází bez újmy. Že to není pravda, dokládají ti, kdo z americké ztráty postavení a vlivu těží, od Vladimíra Putina v Rusku přes Huga Cháveze ve Venezuele a Mahmúda Ahmadínedžáda v Íránu až po Roberta Mugabeho v Zimbabwe. Není to důvod ke škodolibosti. Právě naopak, je načase, aby si přátelé Spojených států, zejména v Evropě, uvědomili, že americká slabost podkopává i jejich vlastní mezinárodní vliv.

Důkazy americké slabosti jsou dostatečně zřetelné. Na vrcholu americké moci se Rusko smířilo se zdánlivě nezastavitelnými průniky NATO do bývalé sféry vlivu Sovětského svazu. Prezident Putin toleroval přítomnost USA ve Střední Asii, aby v Afghánistánu pomohly v boji proti Tálibánu, a nevznesl žádné vážné námitky, když USA hodily do koše Smlouvu o protibalistických raketách zakazující strategické protiraketové obranné systémy. Amerika, plná elánu přijmout do NATO jak Ukrajinu, tak Gruzii, sotva cítila potřebu brát v úvahu ruské obavy, přesvědčená, že Kreml nebude mít na vybranou a podvolí se nevyhnutelnému.

To bylo včera. Dnes se Putin snaží získat zpět vliv, který Rusko v předchozích rocích ztratilo. Napříč Evropou šikovně rozehrává protiamerickou kartu a zároveň vyvíjí tlak na pobaltské státy, což je jasnou výstrahou, aby se NATO dále nerozšiřovalo. Na Ukrajině se prosadily síly odmítající užší strategické vazby k Západu. A Kreml agresivně líčí plánované zřízení skromné americké základny protiraketové obrany v Polsku a České republice jako hrozbu pro ty nejpodstatnější bezpečnostní zájmy Ruska.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/9JjZLZy/cs;