0

Bylo zabití bin Ládina chybou?

LONDÝN – „Žil jako hrdina, zemřel jako mučedník…, jestli zabili jednoho Usámu, narodí se tisíc jiných,“ tvrdí komentář jisté skupiny na Facebooku, která si říká „My všichni jsme Usáma bin Ládin“. Skupina byla založena hodinu poté, co americký prezident Barack Obama oznámil smrt tohoto vůdce al-Káidy. Od té doby nasbírala kolem 30 000 „To se mi líbí“. Navíc na Facebooku existuje přes 50 podobných skupin.

Na stanici Al-Džazíra a dalších arabských zpravodajských kanálech byla reakce na bin Ládinovu smrt smíšená. Muže, který byl na Západě považován za masového vraha, pokládají někteří lidé za ikonu a ani jeho smrt a pohřeb do moře z rukou amerických vojáků tento obraz v očích sympatizantů nenaruší. Bývalý egyptský muftí, šajch Nasr Faríd Wasil, už dokonce označil bin Ládina za mučedníka, „protože byl zabit z rukou nepřítele“. (Stojí za to připomenout, že šajch Wasil nemá žádné vazby na al-Káidu, není známo, že by vůči ní choval jakékoliv sympatie, a reprezentuje diametrálně odlišnou myšlenkovou školu islámu.)

Odhlédneme-li od smíšených reakcí na internetu, ve virtuálním světě, pak klíčová otázka zní, zda odstranění bin Ládina znamená počátek skutečného pádu al-Káidy. Některé teroristické organizace se samozřejmě po smrti svého charismatického vůdce rozpadly. Na mysl se dere třeba případ Šókó Asahary, zakladatele japonské skupiny Óm šinrikjó, která v roce 1995 zorganizovala útok sarinem v tokijském metru.

Spolehlivějším ukazatelem konce takových organizací je však dopadení a souzení jejich násilných vůdců – přičemž pravděpodobnost takového výsledku se zvyšuje, když tito vůdci odvolají své názory a vyzvou své stoupence ke složení zbraní. Abimael Guzmán, šéf maoistické Světlé stezky v Peru, a Abdullah Öcalan, předseda Kurdské strany pracujících (PKK) v Turecku, jsou nejznámějšími příklady.