0

Války proti ženám

AMSTERDAM – Často se tvrdí, že první obětí války je pravda. Chceme-li však mluvit skutečnou pravdu, pak jsou prvními oběťmi války ženy. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF nedávno zjistil, že v konfliktních zónách se sexuální násilí obvykle šíří jako epidemie. Ať už jde o občanskou válku, pogromy nebo jiné ozbrojené konflikty, mrtvoly žen se až příliš často stávají součástí bitevního pole. Oběťmi rozsáhlých sexuálních zvěrstev jsou malé holčičky i staré ženy.

V Dárfúru unesli příslušníci džandžavídských milicí dvanáctiletou dívenku a týden ji skupinově znásilňovali, přičemž jí roztáhli nohy tak daleko od sebe, že je do konce života zmrzačená. Největší obavou obětí znásilňování v Dárfúru je však strach, že si nikdy nenajdou manžela. Podle zákona šaría jsou znásilněné ženy souzeny za cizoložství nebo smilstvo. Loni byly nejméně dvě mladé ženy v Súdánu odsouzeny k smrti ukamenováním. Jak uvedla organizace Refugees International: „Vláda podnikne kroky spíše proti těm, kdo znásilnění ohlásí a zdokumentují, než proti těm, kdo ho spáchají.“

Také ve válkách, které dnes pustoší Demokratickou republiku Kongo, je největší část viny přisuzována obětem znásilnění. Znásilněné konžské ženy čeká zavržení ze strany manžela a ostrakizace ze strany komunity. Často jsou jim střelnou zbraní znetvořeny genitálie nebo jsou nahé hozeny do ohně.

V kulturách, kde dívkám a ženám vybírají manžela rodiče, je cudnost stěžejním rysem ženství – pro ženu, která přišla o čest, je vše ztraceno. Následné stigma tak mnohdy bývá větším břemenem než útok sám. Nikoho by tedy nemělo překvapovat, že většina těchto raněných dívek a žen o svém osudu mlčí.