Válka a životní prostředí

Znepokojení ohledně environmentálních dopadů válek se zřejmě poprvé objevilo poté, co byly na konci 2. světové války svrženy první atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki a nikdo nevěděl, jak trvalé bude radioaktivní zamoření a jaká ozdravující opatření by bylo možné provést. Během studené války se předmětem předpovědí a dohadů staly účinky totální atomové konfrontace, které ilustruje představa ,,nukleární zimy".

Znepokojení nevzbuzovaly jen jaderné zbraně. Používání defoliantů Agent Yellow a Agent Orange během války ve Vietnamu vyvolalo intenzivní debatu o toxikologických a ekologických dopadech takových látek a dalo vzniknout jistému bádání v tomto ohledu. Před první válkou v Zálivu v roce 1991 se vedla diskuse o tom, jaké účinky na celosvětové klima by mohlo mít to, kdyby Irák zapálil kuvajtská ropná pole - což se později stalo nejdůležitějším obrazem environmentálního dopadu války.

Od té doby tu byly snahy o systematické zkoumání environmentálních následků válek a jejich dokumentaci. Prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Program OSN pro životní prostředí (UNEP), započalo studium balkánských válek a válek, jež v 90. letech pohlcovaly Afghánistán. Africkým válkám - v Kongu, Rwandě a Burundi, Libérii, Sieře Leone a na Pobřeží slonoviny - se bohužel nedostalo pozornosti, kterou zasluhovaly.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/vS79f85/cs;