Válka a životní prostředí

Znepokojení ohledně environmentálních dopadů válek se zřejmě poprvé objevilo poté, co byly na konci 2. světové války svrženy první atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki a nikdo nevěděl, jak trvalé bude radioaktivní zamoření a jaká ozdravující opatření by bylo možné provést. Během studené války se předmětem předpovědí a dohadů staly účinky totální atomové konfrontace, které ilustruje představa ,,nukleární zimy".

Znepokojení nevzbuzovaly jen jaderné zbraně. Používání defoliantů Agent Yellow a Agent Orange během války ve Vietnamu vyvolalo intenzivní debatu o toxikologických a ekologických dopadech takových látek a dalo vzniknout jistému bádání v tomto ohledu. Před první válkou v Zálivu v roce 1991 se vedla diskuse o tom, jaké účinky na celosvětové klima by mohlo mít to, kdyby Irák zapálil kuvajtská ropná pole - což se později stalo nejdůležitějším obrazem environmentálního dopadu války.

Od té doby tu byly snahy o systematické zkoumání environmentálních následků válek a jejich dokumentaci. Prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je Program OSN pro životní prostředí (UNEP), započalo studium balkánských válek a válek, jež v 90. letech pohlcovaly Afghánistán. Africkým válkám - v Kongu, Rwandě a Burundi, Libérii, Sieře Leone a na Pobřeží slonoviny - se bohužel nedostalo pozornosti, kterou zasluhovaly.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/vS79f85/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.