Roušky nevědomosti

Rozhodnutí Francie zakázat muslimským školačkám a studentkám nošení šátků ve veřejných školách bylo učiněno ve snaze o oddělení státu a církve; ve francouzských dějinách jde o starou otázku a terč značného hašteření. Schválení tohoto zákona však odhalilo ještě něco jiného: jak obtížně se Francouzi vyrovnávají s tím, čemu Američané říkají otázka menšin.

I přes zdánlivě zásadní rozdíly trpí oba státy podobným zlozvykem, totiž plést si chudobu s něčím jiným. Ve Francii je chudoba zaměňována s náboženstvím; v Americe je zaměňována s rasou.

Poněvadž je mnoho amerických černochů chudých, četné průzkumy ukazují, že Američané zaměňují chudobu s tmavou barvou pleti. Na otázku: „Proč jsou [černoši] tak chudí?" odpovídají dva ze tří Američanů, že klíčovým důvodem je lenost; pouze každý třetí se domnívá, že chudí černoši neměli štěstí. (Pokud však stejnou otázku dostanou Američané, kteří byli „v poslední době na večeři s černošským přítelem", tento poměr se obrátí.)

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/n2FdoJw/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.