Krize identity evropských univerzit

MADRID – Vysoké školství v Evropě se dnes nachází ve stavu hluboké nejistoty. Co by mělo být prvořadým ohniskem zájmu univerzit – výzkum, profesní výchova nebo sociální inkluze? Měly by vlády do vysokého školství víc investovat, aby podpořily dlouhodobý hospodářský růst? Měly by se vysoké školy ponechat konkurenčnímu boji a přežití (či nepřežití) na globálním trhu se vzděláváním?

Vprostřed debat o své budoucí roli nesmí evropské univerzity ztratit ze zřetele svou individuální totožnost, tradice ani smysl pro společenskou účelnost. To nebude snadné. Správci univerzit čelí tlakům shora – od evropských institucí a národních vlád – i ze strany svých vlastních výzkumníků, učitelů a studentů.

Kritéria debaty se navíc začínají ztrácet v mlze. Na jedné straně univerzity plní odvěké dohody s vládou, na druhé straně se střetají s horlivými reformátory, kteří prosazují tržně založené řešení zdůrazňující konkurenční soupeření mezi ústavy, pobízejí k mobilitě akademiků i studentů a kladou důraz na učení soustředěné na studenta.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/v6yidtH/cs;