Krize identity evropských univerzit

MADRID – Vysoké školství v Evropě se dnes nachází ve stavu hluboké nejistoty. Co by mělo být prvořadým ohniskem zájmu univerzit – výzkum, profesní výchova nebo sociální inkluze? Měly by vlády do vysokého školství víc investovat, aby podpořily dlouhodobý hospodářský růst? Měly by se vysoké školy ponechat konkurenčnímu boji a přežití (či nepřežití) na globálním trhu se vzděláváním?

Vprostřed debat o své budoucí roli nesmí evropské univerzity ztratit ze zřetele svou individuální totožnost, tradice ani smysl pro společenskou účelnost. To nebude snadné. Správci univerzit čelí tlakům shora – od evropských institucí a národních vlád – i ze strany svých vlastních výzkumníků, učitelů a studentů.

Kritéria debaty se navíc začínají ztrácet v mlze. Na jedné straně univerzity plní odvěké dohody s vládou, na druhé straně se střetají s horlivými reformátory, kteří prosazují tržně založené řešení zdůrazňující konkurenční soupeření mezi ústavy, pobízejí k mobilitě akademiků i studentů a kladou důraz na učení soustředěné na studenta.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/v6yidtH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.