Krize identity evropských univerzit

MADRID – Vysoké školství v Evropě se dnes nachází ve stavu hluboké nejistoty. Co by mělo být prvořadým ohniskem zájmu univerzit – výzkum, profesní výchova nebo sociální inkluze? Měly by vlády do vysokého školství víc investovat, aby podpořily dlouhodobý hospodářský růst? Měly by se vysoké školy ponechat konkurenčnímu boji a přežití (či nepřežití) na globálním trhu se vzděláváním?

Vprostřed debat o své budoucí roli nesmí evropské univerzity ztratit ze zřetele svou individuální totožnost, tradice ani smysl pro společenskou účelnost. To nebude snadné. Správci univerzit čelí tlakům shora – od evropských institucí a národních vlád – i ze strany svých vlastních výzkumníků, učitelů a studentů.

Kritéria debaty se navíc začínají ztrácet v mlze. Na jedné straně univerzity plní odvěké dohody s vládou, na druhé straně se střetají s horlivými reformátory, kteří prosazují tržně založené řešení zdůrazňující konkurenční soupeření mezi ústavy, pobízejí k mobilitě akademiků i studentů a kladou důraz na učení soustředěné na studenta.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/v6yidtH/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.