Uzbeks look at the daily sampling of newspapers Scott Peterson/ GETTY IMAGES

Osvobození novinářů neznamená svobodný tisk

NEW YORK – Během půldruhého roku v úřadu učinil uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev ze svobody tisku určující bod svého reformního programu. Po 27 letech cenzury a vlády tvrdé ruky zesnulého prezidenta Islama Karimova jsou dnes sdělovací prostředky v Uzbekistánu svobodnější než kdykoliv dříve.

Další pokrok však nebude záviset jen na slibech reformně orientovaného prezidenta; vyžádá si skoncování s odkazem obtěžování, zastrašování a věznění, jež desítky let trápily novináře v zemi. A také bude znamenat odškodnění těch, kdo trpěli nejvíce, mimo jiných Jusúfa Ruzimuradova a Muhammada Bekjanova, dva z nejdéle vězněných novinářů na světě.

Patnáctého března 1999 byli Ruzimuradov s Bekjanovem zatčeni, když pracovali pro deník Erk, uzbeckojazyčné opoziční noviny se sídlem v ukrajinském Kyjevě. Ruzimuradov pracoval v deníku jako reportér a Bekjanov jako hlavní editor. Po zatčení byli oba mučeni a posléze vydáni do Uzbekistánu, kde dostali nepodmíněné tresty na základě smyšlených obvinění z distribuce zakázaných novin a plánování státního převratu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/smjymmQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.