41

Americká vzdělávací bublina

SAN FRANCISCO – Jedna ze základních funkcí vlády je prosazování důležitých veřejných statků. Nicméně pokud se tak neděje s opatrností, může mít sledování významných sociálních cílů nešťastné ekonomické a finanční následky, které někdy vedou dokonce k rozložení systému, což podrývá víc než jen samotné cíle.

To se stalo před deseti lety ve Spojených státech, při snaze rozšířit domácí vlastnictví. Dělo se tak nedávno i v Číně, následkem iniciativy k rozšíření podílu na trhu s akciemi. A mohlo by se to opět stát ve Spojených státech, tentokrát jako výsledek pokusu o zlepšení přístupu k financování vyššího vzdělávání.

V prvním případě americká vláda dychtivě podporovala snahy, aby hypotéky byly dosažitelnější a cenově dostupnější, včetně vytvoření různých druhů “exotických“ výpůjčních mechanismů. Přístup fungoval, ale až příliš dobře. Nápor poptávky s povoleným dluhem zvedl ceny realit, zatímco větší ochota bank k půjčkám vedla k tomu, že si lidé pořídily domovy, které si nemohli dovolit. Kolaps následovné bubliny – hlavní přispěvatel ke globální finanční krizi roku 2008 – téměř překlopil světovou ekonomiku do mnohaleté krize.

V případě Číny vláda doufala, že širší účast na trhu s akciemi – dosažená snahou o posílení cen akcií a podporou půjček pro investice – učiní občany otevřenější k protržním reformám. Tento přístup se také ukázal jako příliš efektivní a vytvořila se bublina. Nyní se vláda snaží čelit riziku nesourodé zadluženosti, které by poškodilo čínskou ekonomiku a vyvolalo závažný dominový efekt pro zbytek světa.