5

Sankce a riziko pro dolar

CAMBRIDGE – Jak můžou USA reagovat na kybernetické útoky cizích mocností či zástupců? Je to téma, kterému čelil prezident Barack Obama v době zpráv o ruských hackerských útocích během volební kampaně. Není to však pouze o Rusku a Obamovi. Nově zvolený prezident Donald Trump bude čelit stejnému problému. A taky nebude mít moc dobré možnosti.

“Pojmenování a zostuzení” není příliš uspokojivé, protože hackeři málokdy cítí nějaký stud. Stejně tak kriminální obvinění – opatření, které se přijímalo proti čínským hackerům – nikoho k soudu nepřivede. Americký viceprezident Joseph Biden navrhl protiútoky proti ruským počítačovým sítím, to by však mohlo vyvolat eskalaci a ztrátu morální nadvlády.

Ekonomické sankce se mohou zdát jako jednoduchá a levná cesta jak dát najevo nesouhlas se zahraničním hackingem; v případě Ruska by mohly být přitvrzeny existující sankce proti největším bankám a nejbližším spojencům prezidenta Vladimíra Putina. Moc časté využívání sankcí může však mít dalekosáhlé následky, které by nakonec oslabili roli USA v globální ekonomice. 

Dvě třetiny všech globálních rezerv je v dolarech a 88% všech devizových transakcí na světě zahrnuje dolary. Nejsilnější sankční instrument USA je tedy je tedy schopnost blokovat kriminální, nebo nebezpečné banky od transakcí v dolarech. Nicméně vždy když USA jednostranně zpřísní sankce proti nějaké zemi, riskuje podkopání své dolarové pozice jakožto hlavní světové rezervní měny, což by v důsledku mohlo také učinit budoucí sankce méně efektivní.