70

Amerika proti obchodu?

CAMBRIDGE – Vzestup populismu namířeného proti obchodu v americké předvolební kampani roku 2016 je předzvěstí nebezpečného ústupu od úlohy Spojených států ve světových záležitostech. Ve jménu snižování americké nerovnosti by prezidentští kandidáti v obou stranách zmařili aspirace stamilionů zoufale chudých lidí v rozvojovém světě na postup do střední třídy. Pokud se politická přitažlivost protiobchodních politik ukáže jako trvalá, dojde k historickému obratu v oblasti globální ekonomiky, který nebude věštit nic dobrého pro budoucnost amerického vůdcovství.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump navrhl napařit na čínský dovoz do USA 45% daň a tento plán se zamlouvá mnoha Američanům, kteří věří tomu, že Čína bohatne skrze nepoctivé obchodní praktiky. Vzdor veškeré své mimořádné úspěšnosti v posledních desetiletích však Čína zůstává rozvojovou zemí, kde podstatná část populace žije v takové chudobě, která by byla podle západních měřítek nepředstavitelná.

Vezměme si novou čínskou pětiletku, jejímž cílem je do roku 2020 pozvednout 55 milionů lidí nad hranici chudoby, definovanou jako pouhých 2300 jüanů – čili 354 dolarů (zhruba 8400 korun) – za rok. Proti tomu stojí hranice chudoby ve výši asi 12 tisíc dolarů pro samostatně žijící osobu v USA. Ano, platí, že v životních nákladech jsou významné rozdíly, takže přímé srovnávání je pochybné, a že chudoba je jak ekonomický, tak sociální jev, přinejmenším ve vyspělých ekonomikách; velmi významný je však obecný postřeh, že nerovnost mezi zeměmi je mnohem hlubší než nerovnost uvnitř jednotlivých zemí.

Čínský problém s chudobou je přitom sotva nejhorší na světě. Počet obyvatel Indie i Afriky je zhruba srovnatelný čínskou populací čítající 1,4 miliardy lidí, avšak podíl těch, kdo tam vystoupal do střední třídy, je podstatně nižší.