NEW YORK – Spojeným státům hrozí riziko ztráty vojenského náskoku. Americké ozbrojené síly jsou zatím stále ještě zřejmě nejvyspělejší na světě; vždyť oproti velmocím jako Francie a Rusko vynakládají USA na vojenský výzkum a vývoj víc než dvakrát tolik prostředků. Pokračující technologické prvenství Ameriky ale není ani zdaleka zaručené.
Ministerstvo obrany USA od roku 2005 seškrtalo výdaje do výzkumu a vývoje o 22 %. V roce 2013 Kongres USA v rámci dohody, jejímž cílem bylo odvrátit konfrontaci nad dluhovým stropem, nařídil automatické výdajové škrty ve výši zhruba 1,2 bilionu dolarů. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy označila tento krok, který vyžaduje nižší výdaje v mnoha programech, včetně řady iniciativ v obranném výzkumu, za „hluboce destruktivní pro národní bezpečnost“. Budou-li americké obranné inovace nadále slábnout, nejenže utrpí americké obranné schopnosti, ale zemi bude také hrozit úpadek s ohledem na komerční inovace a konkurenční schopnost.
Rozpočtová omezení tvoří část největších výzev pro snahy armády USA zachovat si technologický náskok. Obzvlášť tvrdě byla postižena Agentura pro armádu a protiraketovou obranu, jejíž rozpočet na výzkum a vývoj se od roku 2005 snížil téměř na polovinu. Výzkumný rozpočet námořnictva byl snížen o zhruba 20 % a Agentura vyspělých výzkumných projektů v obraně (DARPA) – pověřená úkolem udržet americkou armádu na špici technologického vývoje – musela své výdaje do výzkumu a vývoje zkrátit o 18 %. Seškrtat rozpočet o přibližně 4 % bylo dokonce nuceno i letectvo, kde výzkumné výdaje bývaly tradičně kongresovou prioritou.
NEW YORK – Spojeným státům hrozí riziko ztráty vojenského náskoku. Americké ozbrojené síly jsou zatím stále ještě zřejmě nejvyspělejší na světě; vždyť oproti velmocím jako Francie a Rusko vynakládají USA na vojenský výzkum a vývoj víc než dvakrát tolik prostředků. Pokračující technologické prvenství Ameriky ale není ani zdaleka zaručené.
Ministerstvo obrany USA od roku 2005 seškrtalo výdaje do výzkumu a vývoje o 22 %. V roce 2013 Kongres USA v rámci dohody, jejímž cílem bylo odvrátit konfrontaci nad dluhovým stropem, nařídil automatické výdajové škrty ve výši zhruba 1,2 bilionu dolarů. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy označila tento krok, který vyžaduje nižší výdaje v mnoha programech, včetně řady iniciativ v obranném výzkumu, za „hluboce destruktivní pro národní bezpečnost“. Budou-li americké obranné inovace nadále slábnout, nejenže utrpí americké obranné schopnosti, ale zemi bude také hrozit úpadek s ohledem na komerční inovace a konkurenční schopnost.
Rozpočtová omezení tvoří část největších výzev pro snahy armády USA zachovat si technologický náskok. Obzvlášť tvrdě byla postižena Agentura pro armádu a protiraketovou obranu, jejíž rozpočet na výzkum a vývoj se od roku 2005 snížil téměř na polovinu. Výzkumný rozpočet námořnictva byl snížen o zhruba 20 % a Agentura vyspělých výzkumných projektů v obraně (DARPA) – pověřená úkolem udržet americkou armádu na špici technologického vývoje – musela své výdaje do výzkumu a vývoje zkrátit o 18 %. Seškrtat rozpočet o přibližně 4 % bylo dokonce nuceno i letectvo, kde výzkumné výdaje bývaly tradičně kongresovou prioritou.