CAMBRIDGE – Když indický premiér Nárendra Módí pozval počátkem letošního roku amerického prezidenta Baracka Obamu na oslavy Dne republiky ve své zemi, znamenalo to ve vztazích mezi těmito největšími světovými demokraciemi důležitou změnu. O zlepšení bilaterálních vztahů usilovaly od 90. let tři americké administrativy, avšak se smíšenými výsledky. Roční objem obchodu mezi oběma zeměmi se sice během tohoto období výrazně zvýšil z 20 miliard na více než 100 miliard dolarů, avšak roční obchod mezi USA a Čínou je šestinásobně vyšší a také politické vztahy Indie-USA vykazují silné i slabé stránky.
Obě země mají za sebou dlouhé období, kdy jedna druhou mátly. Jakékoliv spojenectví se supervelmocí je už z podstaty věci nerovné, takže snaha o navázání úzkých svazků se Spojenými státy dlouho narážela na indickou tradici strategické autonomie. Američané však nepokládají demokratickou Indii za hrozbu. Právě naopak: indický úspěch představuje pro USA důležitý zájem a několik faktorů slibuje v bilaterálních vztazích světlejší budoucnost.
Nejvýznamnějším faktorem je zrychlení indického hospodářského růstu, který bude podle projekcí Mezinárodního měnového fondu do roku 2020 přesahovat 7,5%. Indie přitom celá desetiletí trpěla jevem, který někteří lidé označovali za „hinduistické tempo hospodářského růstu“: růstem jen málo převyšujícím 1% ročně. Možná se mu mohlo o něco příhodněji přezdívat „britské socialistické tempo růstu z 30. let“. Po získání nezávislosti v roce 1947 přijala Indie do sebe zahleděný plánovací systém, který se zaměřoval na těžký průmysl.
CAMBRIDGE – Když indický premiér Nárendra Módí pozval počátkem letošního roku amerického prezidenta Baracka Obamu na oslavy Dne republiky ve své zemi, znamenalo to ve vztazích mezi těmito největšími světovými demokraciemi důležitou změnu. O zlepšení bilaterálních vztahů usilovaly od 90. let tři americké administrativy, avšak se smíšenými výsledky. Roční objem obchodu mezi oběma zeměmi se sice během tohoto období výrazně zvýšil z 20 miliard na více než 100 miliard dolarů, avšak roční obchod mezi USA a Čínou je šestinásobně vyšší a také politické vztahy Indie-USA vykazují silné i slabé stránky.
Obě země mají za sebou dlouhé období, kdy jedna druhou mátly. Jakékoliv spojenectví se supervelmocí je už z podstaty věci nerovné, takže snaha o navázání úzkých svazků se Spojenými státy dlouho narážela na indickou tradici strategické autonomie. Američané však nepokládají demokratickou Indii za hrozbu. Právě naopak: indický úspěch představuje pro USA důležitý zájem a několik faktorů slibuje v bilaterálních vztazích světlejší budoucnost.
Nejvýznamnějším faktorem je zrychlení indického hospodářského růstu, který bude podle projekcí Mezinárodního měnového fondu do roku 2020 přesahovat 7,5%. Indie přitom celá desetiletí trpěla jevem, který někteří lidé označovali za „hinduistické tempo hospodářského růstu“: růstem jen málo převyšujícím 1% ročně. Možná se mu mohlo o něco příhodněji přezdívat „britské socialistické tempo růstu z 30. let“. Po získání nezávislosti v roce 1947 přijala Indie do sebe zahleděný plánovací systém, který se zaměřoval na těžký průmysl.