LAGUNA BEACH – Americký dolar je v pohybu. Jen za poslední čtyři měsíce posílil o více než 7% oproti koši více než dvanácti světových měn a oproti euru a japonskému jenu byl růst ještě výraznější. Toto zotavení, které je výsledkem skutečného hospodářského pokroku a rozdílného vývoje hospodářské politiky, by mohlo přispět k „nalezení nové rovnováhy“, jež se světové ekonomice dlouho vyhýbala. Takový výsledek však zdaleka není zaručený, zvláště s ohledem na související rizika finanční nestability.
Ve prospěch dolaru v současné době hrají dva významné faktory, zejména v porovnání s eurem a jenem. Za prvé Spojené státy trvale překonávají Evropu a Japonsko v oblasti hospodářského růstu a dynamiky – a s největší pravděpodobností tomu tak bude i nadále. Je to nejen díky jejich ekonomické flexibilitě a podnikatelské energii, ale i díky jejich rozhodnějšímu postupu od začátku globální finanční krize.
Za druhé se měnové politiky těchto tří velkých a systémově důležitých ekonomik po období sbližování rozcházejí, což odvádí světovou ekonomiku z mnohorychlostní na mnohokolejnou trajektorii. Zatímco totiž americký Federální rezervní systém ukončil v říjnu své rozsáhlé nákupy cenných papírů, které vešly ve známost jako „kvantitativní uvolňování“ (QE), Japonská i Evropská centrální banka nedávno ohlásily rozšíření svých programů měnového stimulu. Prezident ECB Mario Draghi dal dokonce najevo ochotu rozšířit účetní bilanci své banky o enormní jeden bilion eur.
LAGUNA BEACH – Americký dolar je v pohybu. Jen za poslední čtyři měsíce posílil o více než 7% oproti koši více než dvanácti světových měn a oproti euru a japonskému jenu byl růst ještě výraznější. Toto zotavení, které je výsledkem skutečného hospodářského pokroku a rozdílného vývoje hospodářské politiky, by mohlo přispět k „nalezení nové rovnováhy“, jež se světové ekonomice dlouho vyhýbala. Takový výsledek však zdaleka není zaručený, zvláště s ohledem na související rizika finanční nestability.
Ve prospěch dolaru v současné době hrají dva významné faktory, zejména v porovnání s eurem a jenem. Za prvé Spojené státy trvale překonávají Evropu a Japonsko v oblasti hospodářského růstu a dynamiky – a s největší pravděpodobností tomu tak bude i nadále. Je to nejen díky jejich ekonomické flexibilitě a podnikatelské energii, ale i díky jejich rozhodnějšímu postupu od začátku globální finanční krize.
Za druhé se měnové politiky těchto tří velkých a systémově důležitých ekonomik po období sbližování rozcházejí, což odvádí světovou ekonomiku z mnohorychlostní na mnohokolejnou trajektorii. Zatímco totiž americký Federální rezervní systém ukončil v říjnu své rozsáhlé nákupy cenných papírů, které vešly ve známost jako „kvantitativní uvolňování“ (QE), Japonská i Evropská centrální banka nedávno ohlásily rozšíření svých programů měnového stimulu. Prezident ECB Mario Draghi dal dokonce najevo ochotu rozšířit účetní bilanci své banky o enormní jeden bilion eur.