46

Blížící se rozhodnutí o americkém dluhu

BOGOTÁ – Měla by americká vláda zafixovat dnešní ultranízké náklady na půjčky tím, že emituje dlouhodobější dluh? Rozhodování je obtížné, ale vzhledem k tomu, že celková úroveň zadlužení je už vysoká (nemluvě o nefinancovaných závazcích penzijního a zdravotního pojištění, které pravděpodobně porostou), možná pro to nazrál čas.

Americké ministerstvo financí ve spolupráci s radou guvernérů Federálního rezervního systému se až dosud snažilo držet dlouhodobé vládní dluhy dole, aby snížilo úrokové sazby pro soukromý sektor. V současné době činí průměrná doba trvání amerického dluhu (tvořícího součást účetní bilance Fedu) necelé tři roky, což je hluboko pod průměrem většiny evropských zemí, a to i když zohledníme masivní programy kvantitativního uvolňování (QE), k nimž přistoupily tamní centrální banky.

Příklon ke krátkodobějším půjčkám coby způsobu, jak se pokusit stimulovat ekonomiku, měl až dosud smysl. Vzhledem k tomu, že úroková míra u třicetiletého amerického dluhu je zhruba o 200 základních bodů vyšší než u jednoletého dluhu, šetřily krátkodobé půjčky také státní peníze.

Vláda by však neměla fungovat jako banka ani jako hedgeový fond, které nabírají krátkodobé dluhy a financují z nich dlouhodobé projekty. Je to příliš riskantní. V situaci, kdy americký vládní dluh dosahuje už dnes 82% národního důchodu, mohou být potenciální fiskální náklady rychlého posunu úrokových sazeb směrem vzhůru obrovské.