PEKING – Míra urbanizace Číny, měřená dle podílu obyvatel žijících v tamních městech, činí v současnosti podle oficiálních statistik asi 48 %. Jelikož před 30 lety podíl lidí usazených ve městech dosahoval jen 18 %, jedná se o pozoruhodný pokrok.
Je to však stále neuspokojivé, poněvadž většina ostatních zemí na srovnatelném stupni rozvoje procházela rychlejší urbanizací než industrializací. Čínská industrializace dnes činí kolem 70 %, měřeno podle podílu pracovních sil, jejichž příjem pochází převážně z nezemědělských činností, takže tamní urbanizace za ní zaostává.
Dalším markantním rozdílem mezi Čínou a některými jinými rozvojovými zeměmi je to, že čínská města, velká i malá, postrádají známky výrazné městské chudoby a slumů. Často to bývá přičítáno čínskému chu-kchou čili systému registrace domácností, který privilegované měšťany separuje od venkovské chudiny už od narození. Avšak přestože systém chu-kchou může lidem z venkova upírat některé městské výhody a veřejné služby jako veřejné školství, zdravotní péči či zaměstnanecké pojištění, nikdy venkovským dělníkům neznemožňoval stěhování do měst.
PEKING – Míra urbanizace Číny, měřená dle podílu obyvatel žijících v tamních městech, činí v současnosti podle oficiálních statistik asi 48 %. Jelikož před 30 lety podíl lidí usazených ve městech dosahoval jen 18 %, jedná se o pozoruhodný pokrok.
Je to však stále neuspokojivé, poněvadž většina ostatních zemí na srovnatelném stupni rozvoje procházela rychlejší urbanizací než industrializací. Čínská industrializace dnes činí kolem 70 %, měřeno podle podílu pracovních sil, jejichž příjem pochází převážně z nezemědělských činností, takže tamní urbanizace za ní zaostává.
Dalším markantním rozdílem mezi Čínou a některými jinými rozvojovými zeměmi je to, že čínská města, velká i malá, postrádají známky výrazné městské chudoby a slumů. Často to bývá přičítáno čínskému chu-kchou čili systému registrace domácností, který privilegované měšťany separuje od venkovské chudiny už od narození. Avšak přestože systém chu-kchou může lidem z venkova upírat některé městské výhody a veřejné služby jako veřejné školství, zdravotní péči či zaměstnanecké pojištění, nikdy venkovským dělníkům neznemožňoval stěhování do měst.