0

Jak chápat světovou konkurenčnost?

Tento měsíc vydalo Světové ekonomické fórum a Harvardské středisko pro mezinárodní rozvoj Zprávu o světové konkurenčnosti za rok 2001. Finsko, Spojené státy a Kanada se umístily na prvních třech místech z celkem 75 posuzovaných zemí světa. Nikaragua, Nigérie a Zimbabwe zaujímají poslední tři příčky. (Celý žebříček najdete na adrese www.weforum.com ) ). Jako jeden z vedoucích tohoto průzkumu jsem často dotazován na to, co to vlastně konkurenčnost je. Opravdu země spolu země soupeří hospodářsky, podobně jako soupeří vojensky? Co to vlastně znamená, když řekneme, že třeba Finsko je konkurenčnější než Německo nebo Itálie?

V naší zprávě konkurenčnost přesně definujeme: je to schopnost dané země dosáhnout udržitelného hospodářského růstu ve střednědobé perspektivě, tj. v období pěti let. Touto definicí se neříká, že konkurenčnost jedné země nutně znamená její nedostatek u jiné země. Pomocí lepší politiky by všechny země světa mohly dosáhnout vyššího růstu současně. Přesto však má smysl řadit země podle jejich schopností dosáhnout růstu. Každou zemi zajímá, jak dopadá její politika a instituce ve srovnání s jinými zeměmi, pokud jde o dosahování a udržování hospodářského růstu.

Některé aspekty růstu připomínají přímou konkurenci, kdy zisk jedné země nebo jednoho regionu může pro jinou zemi či jiný region znamenat ztrátu. Země soupeří o mezinárodně pohyblivý kapitál. Čím více určitá země přímých zahraničních investic získá, tím méně investic může dostat jiná země. Jasně to lze pozorovat na případech, kdy se jednotlivé země ucházejí o určitý konkrétní investiční projekt. Jakmile začne společnost Intel plánovat stavbu nové továrny na polovodiče, obdrží nabídky z různých zemí. Konkurence se usilovně snaží projekt získat a nabízí daňové prázdniny, zavazuje se k budování infrastruktury a slibuje i zavedení inženýrského oboru na místní univerzitě.

Při sestavování letošního žebříčku jsme určovali konkurenčnost jednotlivých zemí (jejich schopnost růstu) podle tří široce pojatých kritérií: (1) technologie; (2) státní instituce; a (3) makroekonomická stabilita. Pro každou z uvedených kategorií jsme vytvořili indexy, ty pak určitým způsobem zprůměrovali a získali celkový Index růstové konkurenčnosti.