36

Opravdu globalizace přiživuje populismus?

BRUSEL – Na obou stranách Atlantiku je na vzestupu levicový i pravicový populismus. Ve Spojených státech je jeho nejviditelnějším nositelem Donald Trump, předpokládaný prezidentský kandidát Republikánské strany. V Evropě existuje řada odnoží – od španělské levicové strany Podemos až po pravicovou francouzskou Národní frontu –, jimž je společný odpor ke středovým stranám a establishmentu obecně. Čím lze vysvětlit tuto sílící revoltu voličů vůči zavedeným pořádkům?

Převažující vysvětlení říká, že rostoucí populismus představuje vzpouru „těch, kdo prodělali na globalizaci“. Podle této logiky uskutečnili vedoucí představitelé v USA a v Evropě řadu kol liberalizace obchodu, čímž vyprázdnili domácí výrobní základnu a snížili dostupnost dobře placených míst pro málo kvalifikované zaměstnance, kteří teď mají na výběr mezi dlouhodobou nezaměstnaností a podřadnými pozicemi v sektoru služeb. A protože už toho mají plné zuby, odmítají zavedené strany, které podle nich stojí v čele tohoto „projektu elit“.

Toto vysvětlení by se na první pohled mohlo zdát přesvědčivé. Koneckonců je pravda, že globalizace zásadně proměnila ekonomiky a přesunula málo kvalifikovaná pracovní místa do rozvojového světa – kterýžto argument populisté nikdy neopomenou zdůraznit.

Dosažené vzdělání navíc silně koreluje s příjmy a výkonem na trhu práce. Téměř všude na světě platí, že lidé s vysokoškolským diplomem budou nezaměstnaní s mnohem nižší pravděpodobností než lidé bez středoškolského vzdělání. V Evropě existuje u vysokoškolsky vzdělaných osob v průměru třikrát vyšší pravděpodobnost nalezení pracovního místa než u lidí, kteří nedokončili střední školu. A mezi zaměstnanými pobírají lidé s univerzitním vzděláním mnohem vyšší mzdy než jejich méně vzdělaní kolegové.