17

Nový pohled na základní příjem

LONDÝN – Británie není jedinou zemí, která tento měsíc uspořádala referendum. Švýcarští voliči 5. června drtivou většinou, 77 % proti 23 %, odmítli návrh, že by každý občan měl mít zaručen nepodmíněný základní příjem (NZP). Tento příkrý výsledek ale neznamená, že se toto téma v nejbližší době vytratí.

Ostatně myšlenka NZP se v dějinách objevuje opakovaně – poprvé u Thomase Painea v osmnáctém století. Tentokrát však bude mít nejspíš větší výdrž, neboť vyhlídky chudých a méně vzdělaných na dostatečný příjem z práce blednou. Experimenty s nepodmíněnými hotovostními transfery probíhají v chudých i bohatých zemích.

NZP je poněkud nejednoduchá směs dvou cílů: výpomoci v chudobě a odmítnutí práce jako určujícího smyslu života. První je politický a praktický, druhý je filozofický či etický.

Hlavní argument ve prospěch NZP jako pomoci v hmotné nouzi tkví odjakživa v neschopnosti dostupné placené práce zaručit všem jistou a slušnou existenci. V průmyslovém věku se pro většinu lidí jediným zdrojem příjmu stala práce v továrnách – zdrojem přerušovaným nápory nezaměstnanosti, jak se průmyslová mašinérie periodicky zadrhávala. Odborové hnutí zareagovalo požadavkem „práce, nebo dávek“. Přijetí výpomoci namísto práce se promítlo do vzniku systému sociálního zabezpečení: „sociálního kapitalismu“.