0

Ukrajinské přelomové volby

Ukrajinská politika není politika stepi. Naši voliči nemohou během jedněch voleb kráčet jedním směrem a u dalších voleb směrem opačným, aniž by se obávali, že sklouznou do hlubin. Ukrajinci jsou lidmi rozvodí: žijeme na tom či onom břehu obrovského předělu.

Před rokem se Ukrajinci odvážili vstoupit na neznámé území za kopcem a našli demokracii a příslib otevřenějšího a poctivějšího hospodářství. Demokracie je ale zapeklitá; vzhledem k tomu, že prezident Viktor Juščenko některé sliby naší Oranžové revoluce odročil nebo se od nich distancoval, je tu možnost, že až budou Ukrajinci 26. března volit nový parlament, rozhodnou se snad při svém zklamání pro návrat do říše zkorumpované a autokratické vlády.

Alternativy – pro mou vlast, pro Rusko a pro Evropu – jsou jasné. Ze tří vzájemně soupeřících volebních koalic usilují síly, jež podporovaly Oranžovou revoluci, o moderní a demokratickou budoucnost naší země. Zbylý blok nabízí bezmála jistotu návratu k nevlídné a ohavné izolaci – možná začátku konce naší těžce vydobyté nezávislosti.

Jistěže, naše oranžové síly nejsou dokonalé a Viktor Janukovyč – jenž opět stojí proti ukrajinským demokratům – není reinkarnací Stalina. Historické doklady o obou alternativách však naznačují, že Ukrajina spravovaná těmi, kdo podporovali Oranžovou revoluci, zůstane členem klubu demokracií a otevřených ekonomik, zatímco pod vládou Janukovyče by se Ukrajina obrátila k reformám zády a možná by se znovu přichýlila k nejchmurnějším aspektům naší sovětské minulosti.