0

Ukrajinský boj o zákonnost

Rok po naší oranžové revoluci pokládá mnoho Ukrajinců její ideály za zrazené. Vládní politika se už neřídí vírou ve vládu zodpovědnou lidem a v průhledný trh očištěný o pokoutní jednání. Ideály, za které jsme bojovali, se místo toho jeví jako slogany hlásané těmi, kdo chtějí ochránit své partikulární zájmy.

Cynikové to vysvětlují tím, že naše „oranžové“ ideály nikdy nebyly ničím více než racionálním kalkulem jedné skupiny oligarchů, jež usilovala o svržení druhé. Jakmile se prý tito lidé stali pány situace, pak zanícení těch, kdo slibovali reformy, zmutovalo v horlivou snahu ochránit soukromý majetek pro sebe a své přátele.

Jak Ukrajina dospěla k takové míře cynismu? Všichni, kdo se před rokem shromažďovali v kyjevských ulicích, věděli, proti čemu vystupují: proti zkorumpované vládě, která se snažila řídit lidem životy i práci a nakládat se státním majetkem dle vlastní libovůle. A přestože existovaly jisté formální právní záruky, od žádného soudu se nedalo spolehlivě očekávat, že bude jejich dodržování vymáhat, pokud v nich naši vládcové spatřovali ohrožení svých zájmů.

Věřili jsme, že odstraněním režimu tato forma absolutismu skončí. Ti, kdo tyli z korupce režimu, však trvali na tom, že jejich právo na majetek, který ukradli, je nedotknutelné. Tito sbratříčkovaní kapitalisté argumentují tím, že budou-li moci nerušeně rozhojňovat své jmění, zajistí tím zemi prosperitu. Zkuste nám sáhnout na majetek, bez ohledu na to, jak nepoctivě jsme ho nabyli, tvrdí tito lidé, a žádný investor nebude mít v naši zemi důvěru.