2

Vlastní cíle pro Ukrajinu

KYJEV – Politika a sport často tvoří výbušnou směs, což dokládají také současné spory kolem fotbalového šampionátu Euro 2012, jejichž spolupořadateli jsou Ukrajina a Polsko. Německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a další představitelé Evropské unie prohlásili, že budou kvůli věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové a dalších opozičních činitelů bojkotovat utkání hraná na Ukrajině.

Proč i po dvou desetiletích od doby, kdy skončil komunismus a Ukrajina získala nezávislost, trpí tato země hospodářskou zkostnatělostí a autoritářskou politikou, která v Evropě vzbudila takový hněv? Když se země jako Ukrajina rozvíjí pomalu a zůstává chudá, není to kvůli nějaké přírodní katastrofě nebo omezeným zdrojům. Na vině je špatná politika realizovaná špatnými vládami.

Navzdory tomu, co si myslí mnozí západní ekonomové, nejsou nejhorší ekonomická zhroucení výsledkem „zešílení“ volných trhů, nýbrž nadměrné koncentrace politické moci. Aby se předešlo nejhorším lidským a ekonomickým katastrofám, musí se stanovit limity politické moci a udržovat systém kontrolních a vyvažovacích mechanismů.

Snad nejlépe to dokládají rozdíly v dlouhodobém hospodářském růstu obou hostitelů letošního Eura. Polský HDP se za posledních 20 let téměř zdvojnásobil, zatímco Ukrajina stále jen stěží udržuje hospodářskou výkonnost, kterou dosahovala v posledním roce socialismu. Obecně platí, že státy střední a východní Evropy si ekonomicky vedou lépe než postsovětské země (s výjimkou pobaltských států).