1

Ukrajina ztrácí směr

PRAHA – Od zvolení Viktora Janukovyče prezidentem v roce 2010 zažívá Ukrajina podstatné a alarmující zhoršení svého demokratického rámce. Základní principy demokratické společnosti, jako jsou svoboda projevu, svoboda shromažďování a svoboda tisku, se stále více dostávají pod tlak. A trestní stíhání členů opozice, které nyní vyvrcholilo zatčením a zadržováním bývalé premiérky Julije Tymošenkové – během probíhajícího procesu, který většina Západu označila za politický –, zjevně potvrzuje, že vláda zákona se odsouvá stranou.

Vzhledem ke strategickému významu Ukrajiny se osud této země stal předmětem naléhavého zájmu nejen Evropy, ale i celého mezinárodního společenství. Mezi nejznepokojivější aspekty ukrajinského odklonu od demokracie patří následující faktory:

Upevňování moci. Po loňském zvolení Viktora Janukovyče zrušil Ústavní soud ústavní změny učiněné v roce 2004 v rámci dohody, která pokojnou cestou ukončila oranžovou revoluci. Tím se zvrátil konsensus, jehož cílem bylo omezit prezidentské pravomoci a posílit parlamentní systém. Místo toho dnes ukrajinský prezident stále více upevňuje svou totální kontrolu nad exekutivou, zákonodárným sborem a soudnictvím.

Endemická korupce. Všeobecně se věří, že v ukrajinské policii, tajné službě, státní správě, vládě i prokuratuře panuje rozsáhlá korupce. V Indexu vnímání korupce vypracovaném organizací Transparency International dosáhla Ukrajina v loňském roce 2,4 bodu na stupnici od nuly (vysoce zkorumpovaná země) do 10 (velmi čistá země). Snaha o boj s korupcí je zde přinejlepším vlažná a nepřináší žádné patrné výsledky. Korupce ochromuje instituce v zemi a nečinnost vlády v této oblasti má také ekonomické dopady.