Ukrajina, Rusko a evropská stabilita

KYJEV – Po pádu Sovětského svazu se zdálo, že se v mezinárodních vztazích ve střední a východní Evropě a ve střední Asii vytvářejí nová pravidla chování. Klíčovými výrazy byly nezávislost a vzájemná závislost, suverenita a vzájemná zodpovědnost, spolupráce a společné zájmy. Jsou to dobrá slova, která je třeba bránit.

Krize v Gruzii však znamenala drsné probuzení. Pohled na ruské tanky v sousední zemi právě v době čtyřicátého výročí sovětské invaze do Československa ukázal, že pokušení mocenské politiky přetrvávají. Staré rány a nesváry hnisají dál. Rusko se stále nesmířilo s novou mapou Evropy. Jednostranný pokus přepsat tuto mapu uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie znamená nejen konec období po studené válce; také je to okamžik, kdy se od států žádá, aby daly najevo, na které straně stojí v zásadních otázkách národní příslušnosti a mezinárodního práva.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv tvrdí, že se nové studené války nebojí. My žádnou nechceme. Na jeho bedrech tedy leží zodpovědnost za to, aby ji nerozpoutal.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/x4Y936E/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.