Ukrajina, Rusko a evropská stabilita

KYJEV – Po pádu Sovětského svazu se zdálo, že se v mezinárodních vztazích ve střední a východní Evropě a ve střední Asii vytvářejí nová pravidla chování. Klíčovými výrazy byly nezávislost a vzájemná závislost, suverenita a vzájemná zodpovědnost, spolupráce a společné zájmy. Jsou to dobrá slova, která je třeba bránit.

Krize v Gruzii však znamenala drsné probuzení. Pohled na ruské tanky v sousední zemi právě v době čtyřicátého výročí sovětské invaze do Československa ukázal, že pokušení mocenské politiky přetrvávají. Staré rány a nesváry hnisají dál. Rusko se stále nesmířilo s novou mapou Evropy. Jednostranný pokus přepsat tuto mapu uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie znamená nejen konec období po studené válce; také je to okamžik, kdy se od států žádá, aby daly najevo, na které straně stojí v zásadních otázkách národní příslušnosti a mezinárodního práva.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv tvrdí, že se nové studené války nebojí. My žádnou nechceme. Na jeho bedrech tedy leží zodpovědnost za to, aby ji nerozpoutal.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/x4Y936E/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.