1

Budoucnost Fukušimy

TOKIO – Od jaderné nehody ve Fukušimě uplynuly dva roky a mezinárodní zájem o její následky začíná ochabovat. Tyto následky však přetrvávají dodnes – a nejen v globální veřejné debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Více než sto tisíc lidí zůstává kvůli nehodě mimo domov a někteří z nich přišli o rodiny, domy, majetek, ba dokonce i o touhu žít.

Japonský jaderný průmysl, regulátoři a vláda nesou zodpovědnost za jasné vysvětlení, proč věda a technologie nedokázaly minimalizovat riziko ani následky takové nehody v geologicky zranitelné zemi, jako je Japonsko, proč se v oblastech s nízkou kontaminací, kde se předpokládá zanedbatelný dopad na veřejné zdraví, provádí nerozumně nákladná očista a proč nebyl zaveden žádný dobře definovaný a operativní systém nakládání s odpadem. Získaná ponaučení mohou napomoci nejen ke snížení rizika budoucích nehod, ale i k usnadnění regenerace v jiných oblastech po celém světě, které byly zamořeny radioaktivními či jinými jedovatými látkami.

Japonsko má v otázce řízení přírodních katastrof dobrou mezinárodní pověst. „Dokonalá bouře“ v podobě největšího zemětřesení a cunami od začátku industrializace a výsledné roztavení tří reaktorových jader v elektrárně Fukušima Daiči však překonaly jakýkoliv do té doby představitelný scénář. Japonská vláda ani místní komunity neměly nouzový plán pro situaci, jaká vznikla v zamořených oblastech, což mělo za následek ad hoc reakce poznamenané neefektivitou a špatnou komunikací, zejména v otázce radiologického ohrožení.

Navzdory těmto problémům byla přijata efektivní opatření na evakuaci ohrožených osob a omezení potenciálního rizika konzumace kontaminovaných potravin. Místní komunity zahájily okamžitou dekontaminaci citlivých oblastí mimo evakuované zóny (například mateřských a základních škol). Japonská agentura pro atomovou energii (JAEA) se současně s tím snaží vyvíjet technologie sanací uvnitř těchto zón. Výsledné demonstrační projekty vedly k vytvoření vědomostní základny, která podpoří další efektivní plánování a postupnou realizaci regionálních sanací s ohledem na charakteristiku místa, technologii čištění a nakládání s dočasným odpadem.