Budoucnost Fukušimy

TOKIO – Od jaderné nehody ve Fukušimě uplynuly dva roky a mezinárodní zájem o její následky začíná ochabovat. Tyto následky však přetrvávají dodnes – a nejen v globální veřejné debatě o budoucnosti jaderné energetiky. Více než sto tisíc lidí zůstává kvůli nehodě mimo domov a někteří z nich přišli o rodiny, domy, majetek, ba dokonce i o touhu žít.

Japonský jaderný průmysl, regulátoři a vláda nesou zodpovědnost za jasné vysvětlení, proč věda a technologie nedokázaly minimalizovat riziko ani následky takové nehody v geologicky zranitelné zemi, jako je Japonsko, proč se v oblastech s nízkou kontaminací, kde se předpokládá zanedbatelný dopad na veřejné zdraví, provádí nerozumně nákladná očista a proč nebyl zaveden žádný dobře definovaný a operativní systém nakládání s odpadem. Získaná ponaučení mohou napomoci nejen ke snížení rizika budoucích nehod, ale i k usnadnění regenerace v jiných oblastech po celém světě, které byly zamořeny radioaktivními či jinými jedovatými látkami.

Japonsko má v otázce řízení přírodních katastrof dobrou mezinárodní pověst. „Dokonalá bouře“ v podobě největšího zemětřesení a cunami od začátku industrializace a výsledné roztavení tří reaktorových jader v elektrárně Fukušima Daiči však překonaly jakýkoliv do té doby představitelný scénář. Japonská vláda ani místní komunity neměly nouzový plán pro situaci, jaká vznikla v zamořených oblastech, což mělo za následek ad hoc reakce poznamenané neefektivitou a špatnou komunikací, zejména v otázce radiologického ohrožení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/wbSDslW/cs;