Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
Rezignace kancléře Gerharda Schrödera na post předsedy německé Sociálně demokratické strany (SPD) bude mÃt hluboké dopady na rozloženà sil v německé vládě a jejà těsné ârudozelené" větÅ¡ině v parlamentu. Přestože je zřejmě předčasné hovořit v tuto chvÃli s některými německými pozorovateli o âsoumraku kancléřovy kariéry" či jeho překvapujÃcà krok označovat za âzačátek konce" jeho pobytu v úřadu, je naprosto oprávněné jej označit za dramatickou ztrátu moci.
BezprostřednÃm vÃtězem je předseda poslaneckého klubu SPD Franz Müntefering (64), který Schrödera na postu stranického předsedy nahradÃ. Oba politici vytvořà tandem, ale Schröder bude záviset na Münteferingově loajalitě vÃc než Müntefering na Schröderově úspěchu.
Schröder představuje umÃrněně levicovou politickou platformu a program, srovnatelné s novolabouristickou filozofià britského premiéra Tonyho Blaira či centrismem někdejÅ¡Ãho amerického prezidenta Billa Clintona. Müntefering mnohem vÃc lne k tradičnÃm sociálně demokratickým (či starolabouristickým) hodnotám. Co se týče stylu vedenÃ, Schröder je sólista, zatÃmco Müntefering je týmový hráč.
V Německu kancléř zastává nejsilnějÅ¡Ã pozici mezi klÃčovými politickými hráči. Hlavnà zdroj jeho sÃly ovÅ¡em nespočÃvá v zákonných pravomocÃch, jež mu uděluje ústava, nýbrž ve skutečné podpoře, kterou mu poskytuje jeho vlastnà strana.
Kromě jediné mimořádné výjimky z 50. let si ani jedna ze dvou hlavnÃch německých politických stran - sociálnà demokraté ani umÃrněně konzervativnà křesťanÅ¡tà demokraté - nikdy nedokázala zajistit absolutnà větÅ¡inu v parlamentu. Němečtà kancléři tedy obvykle předsedajà koaličnÃm vládám a jejich faktická autorita se zakládá na loajalitě stranických sil, jež majà v těchto politických aliancÃch na povel.
Ačkoliv sociálnà demokraté nikdy Schrödera neměli skutečně v lásce (tedy rozhodně jej nemilujà tak, jak milovali nezapomenutelného Willyho Brandta), volky nevolky jej následovali, neboť ho vnÃmali jako jedinou záruku volebnÃho úspěchu po frustrujÃcÃch Å¡estnácti letech (1982-1998) v opozici vůči Helmutu Kohlovi. To už ale neplatÃ. Schröder a SPD od konce roku 2002 čelà mimořádně nÃzkým hodnocenÃm veřejné oblÃbenosti - a tento trend se pravděpodobně hned tak nezměnÃ.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Jen v roce 2003 řady sociálnÃch demokratů opustilo téměř 40 tisÃc členů, což je naprosto neslýchaný odliv. Kdyby se celostátnà volby konaly řekněme minulou neděli, tedy 8. února, středopravá koalice složená z křesťanských demokratů a liberálů by podle jedné z hlavnÃch německých institucà pro výzkum veřejného mÃněnà âInfratest dimap" zÃskala 57 procent hlasů. Schröderova rudozelená koalice by s nejvýše 35 procenty hlasů zakusila fiasko.
Na počátku obdobÃ, jež v Německu zÃskalo přezdÃvku âsupervolebnà rok" - proběhnou čtrnáctery volby: jedny na evropské, patery na zemské a osmery na obecnà úrovni -, se jedná o krutě Å¡patné zprávy pro SPD.
Schrödera v minulosti již několikrát naplnila energià zoufalá situace, která ho přitlačila ke zdi. Tato vlastnost je jeho největÅ¡Ã silou a zdá se, že se právě pustil do svého vůbec nejriskantnějÅ¡Ãho protiútoku. Ten se zakládá na sázce na to, že se v polovině roku 2004 dostavà hospodářský vzestup, který vytrvá až do přÃÅ¡tÃch celostátnÃch voleb na podzim roku 2006 - a že voliči toto předpokládané oživenà přisoudà reformám ekonomiky, trhu práce a sociálnÃho státu nazývaným âAgenda 2010", jež Schröder učinil standartou svého kancléřstvÃ.
Schröderova reformnà rétorika se v minulosti dlouho neshodovala s jeho politikou. Svého populistického přÃstupu, krátkodobých reakcà a neokorporativistických snah přemluvit odborové organizace a sdruženà zaměstnavatelů ke kompromisu se vzdal až po svém znovuzvolenà na podzim roku 2002.
Při pohledu na nejnaléhavějÅ¡Ã problémy Německa - zrychlujÃcà se demografický úbytek, přeregulovaný trh práce a zamlženou a matoucà daňovou soustavu - se Schröderův reformnà program může zdát až přÃliÅ¡ nesmělý, přesto voličské jádro SPD, zejména mocné odborové svazy, vnÃmalo mnohé Å¡krty jako krajně necitelné.
AvÅ¡ak s ohledem na německé hospodářské těžkosti, jež se zřejmě budou vzhledem k demografickým problémům země jeÅ¡tě prohlubovat, jsou teď sociálnà demokraté odsouzeni dát přednost tvorbě bohatstvà před přerozdělovánÃm. Německo si nemůže dovolit zpomalenÃ, či dokonce zastavenà reformnÃho procesu.
NejlepÅ¡Ã scénář tedy předpokládá, že se Schröder bude držet filozofie âAgendy 2010" a Müntefering bude zdráhavé SPD trpělivě vysvětlovat, že na cestě do země zaslÃbené je třeba překročit pouÅ¡ť. NejhorÅ¡Ã situace by naopak nastala, kdyby Schröder kvůli krátkodobému volebnÃmu úspěchu sklouzl zpátky k populismu a Müntefering postup schválil ve snaze uÅ¡etřit raněnou sociálně demokratickou duÅ¡i naprostého zoufalstvÃ.
Schröderova tragédie spočÃvá v tom, že jeho moc se může nadále drobit, ať si zvolà kteroukoliv z možnostÃ. Na konci letoÅ¡nÃho âsupervolebnÃho" roku budeme znát odpověď.