Jak se čím dál silněji zadrhávají politické okolnosti obklopující volbu nového prezidenta, Turecko vstupuje do kritického období, které by mohlo mít hluboký dopad jak na vnitřní vývoj země coby sekulární demokracie, tak na její vztahy se Západem. Prezidentskou kandidaturu umírněného islamisty Abdullaha Güla, současného ministra zahraničí, zamítl turecký nejvyšší soud a parlamentní volby plánované na listopad byly přesunuty už na červenec ve snaze prolomit bezvýchodnost politické situace. Tyto kroky ovšem stěží rozptýlí napětí mezi vládou ministerského předsedy Recepa Tayyipa Erdogana a tureckou armádou, která se v zemi považuje za strážce sekulárního státu.
Ba právě naopak, toto napětí ještě zesílilo v důsledku změn v nejvyšších patrech tureckých ozbrojených sil, zejména výměny generála Hilmiho Özköka na postu náčelníka tureckého generálního štábu loni v srpnu. Özkök byl umírněnec, který si zachovával zdrženlivost a usiloval a pěstování dobrých pracovních vztahů s Erdoganem. Naproti tomu jeho nástupce, generál Yasar Büyükanit, je důrazný sekularista, který je při prosazování názorů armády mnohem přímočařejší.
Loni v říjnu ve svém projevu k velení vojenských akademií v Istanbulu Büyükanit veřejně varoval, že Turecko čelí vážné hrozbě „fundamentalismu“. Tento výpad mnozí považovali za přímou kritiku Erdogana a jeho vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Jak se čím dál silněji zadrhávají politické okolnosti obklopující volbu nového prezidenta, Turecko vstupuje do kritického období, které by mohlo mít hluboký dopad jak na vnitřní vývoj země coby sekulární demokracie, tak na její vztahy se Západem. Prezidentskou kandidaturu umírněného islamisty Abdullaha Güla, současného ministra zahraničí, zamítl turecký nejvyšší soud a parlamentní volby plánované na listopad byly přesunuty už na červenec ve snaze prolomit bezvýchodnost politické situace. Tyto kroky ovšem stěží rozptýlí napětí mezi vládou ministerského předsedy Recepa Tayyipa Erdogana a tureckou armádou, která se v zemi považuje za strážce sekulárního státu.
Ba právě naopak, toto napětí ještě zesílilo v důsledku změn v nejvyšších patrech tureckých ozbrojených sil, zejména výměny generála Hilmiho Özköka na postu náčelníka tureckého generálního štábu loni v srpnu. Özkök byl umírněnec, který si zachovával zdrženlivost a usiloval a pěstování dobrých pracovních vztahů s Erdoganem. Naproti tomu jeho nástupce, generál Yasar Büyükanit, je důrazný sekularista, který je při prosazování názorů armády mnohem přímočařejší.
Loni v říjnu ve svém projevu k velení vojenských akademií v Istanbulu Büyükanit veřejně varoval, že Turecko čelí vážné hrozbě „fundamentalismu“. Tento výpad mnozí považovali za přímou kritiku Erdogana a jeho vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).