Zvolení Abdulláha Güla jedenáctým prezidentem Turecka znamená v dějinách této země předěl.
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) – nábožensky konzervativní, ale ekonomicky liberální – drtivě zvítězila v červencových parlamentních volbách vypsaných poté, co armáda zabránila Gülovi stát se prezidentem. Toto vítězství v kombinaci s nynějším Gülovým zvolením potvrzuje nástup AKP jakožto strany opětovného urovnání a také skutečnost, že navzdory vzestupu xenofobního nacionalismu si Turci přáli integrovat se s Evropskou unií.
V dubnu se Gülova kandidatura setkala s hrozbou vojenského převratu, což uspíšilo konání nedávných voleb. Voliči tedy zároveň dali najevo, že si nadále nepřejí, aby se armáda angažovala v domácí politice, a odmítli varování generálů, že AKP dovede zemi do temnoty teokratické vlády.
Zvolení Abdulláha Güla jedenáctým prezidentem Turecka znamená v dějinách této země předěl.
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) – nábožensky konzervativní, ale ekonomicky liberální – drtivě zvítězila v červencových parlamentních volbách vypsaných poté, co armáda zabránila Gülovi stát se prezidentem. Toto vítězství v kombinaci s nynějším Gülovým zvolením potvrzuje nástup AKP jakožto strany opětovného urovnání a také skutečnost, že navzdory vzestupu xenofobního nacionalismu si Turci přáli integrovat se s Evropskou unií.
V dubnu se Gülova kandidatura setkala s hrozbou vojenského převratu, což uspíšilo konání nedávných voleb. Voliči tedy zároveň dali najevo, že si nadále nepřejí, aby se armáda angažovala v domácí politice, a odmítli varování generálů, že AKP dovede zemi do temnoty teokratické vlády.