0

Hrozba sekulárního fundamentalismu v Turecku

NEW YORK -- Hlavní žalobce tureckého Vrchního odvolacího soudu nedávno tamnímu Ústavnímu soudu doporučil trvalý zákaz vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Loni v červenci byla AKP ve svobodných a spravedlivých volbách s velkým náskokem znovuzvolena do čela vlády. Hlavní žalobce také oficiálně doporučil, aby bylo premiéru Recepu Erdoganovi, prezidentu Abdullahu Gülovi a dalším 69 předním politikům na pět let zakázáno působení v politice.

Zákaz AKP by nesporně vyvolal politickou krizi, která by znamenala konec tureckých snah o vstup do Evropské unie v dohledné budoucnosti a ohrozila současný silný hospodářský růst. Hrozbu hlavního žalobce bychom tedy neměli brát na lehkou váhu – tím spíš, že Ústavní soud od roku 1982, kdy byla zavedena současná ústava, zakázal 18 politických stran (včetně předchůdkyně AKP). Ba tato nedávná výzva k zákazu AKP má přímou souvislost s jejími snahami o změnu turecké ústavy.

Základem obvinění v prokurátorově obžalobě je to, že AKP narušuje sekularismus. Kořeny současné ústavy a její definice sekularismu jsou však krajně podezřelé.

Stávající turecká ústava byla přijata roku 1982 v přímém důsledku tureckého vojenského puče roku 1980. Pět předních generálů, kteří stáli v čele puče, přímo či nepřímo zvolilo všech 160 členů Poradního sboru, který vytvořil návrh nové ústavy, a ponechalo si právo veta nad finálním dokumentem. Při celonárodním ratifikačním referendu, které následovalo, občané sice směli proti armádou prosazovanému návrhu hlasovat, ale nesměli se proti němu veřejně vyjadřovat.