3

Erdoğanův kurdský gambit

ISTANBUL – Konflikt na Středním východě ohrožuje nejen bezpečnost mnoha tamních států, ale přímo i jejich další existenci. Sýrii, Iráku, Libanonu a dalším zemím, které teď drtí sektářské násilí, hrozí rozdrobení na etnické substáty, což by znamenalo transformaci regionu, jehož politická mapa se rýsovala před téměř stoletím.

Po průzkumu regionální scény turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan koncipoval smělý plán, jehož cílem je pozvednout regionální postavení Turecka a prodloužit jeho vlastní dominanci v domácí politice. Jelikož naráží na omezení výkonu premiérské funkce na tři období, jež sám zavedl, je odhodlaný změnit tureckou ústavu tak, aby vznikl prezidentský systém – v němž by on sám usedl na vrcholu jako první držitel úřadu a mnohem déle tak třímal moc.

Erdoğanův plán však závisí na ukončení 30 let trvajícího konfliktu Turecka se svou vlastní kurdskou populací. Erdoğanova vláda se proto rozhodla vést jednání s Abdullahem Öcalanem, vězněným vůdcem Strany kurdských pracujících (PKK), ozbrojeného hnutí kurdského odporu.

Doufá v dohodu o nové, liberálnější ústavě, která posílí práva největší turecké etnické menšiny a zajistí významný přesun moci na regionální samosprávy. Od PKK se očekává, že na oplátku ukončí svůj třicet let trvající boj proti tureckému státu. Na masovém shromáždění, jehož se 21. března ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka zúčastnil téměř milion lidí, bylo předneseno Öcalanovo mírové poselství z vězeňské cely. Vyzval k ukončení ozbrojeného zápasu a vybídl bojovníky PKK, aby opustili zemi.