0

Moderní muslimská tvář Turecka

Turecko nedávno převzalo od Británie velení nad Mezinárodními bezpečnostními jednotkami v Afghánistánu (ISAF). Je normální, že si toho téměř nikdo nevšiml. Novinové titulky totiž věnují pozornost spíše tureckým problémům - ať už jde o finanční krize nebo současnou nemoc tureckého premiéra Bülenta Ecevita. Zprávy o úspěších Turecka a o jeho podpoře na mezinárodním poli se tísní na zadních stránkách světových novin, pokud o nich vůbec někdo píše.

Avšak ve světě po loňských teroristických útocích na Ameriku získaly identita, rozhodnutí a spojenectví, pro něž se Turecko ve svém historickém hledání moderní cesty rozhodlo, mnohem větší význam než kdy předtím. Turecké velení mírovým jednotkám v Afghánistánu, které má mezi řadovými Turky nebývalou podporu, tím spíš podtrhuje skutečnost, že Turecko je jediný muslimský stát, který je členem Severoatlantické aliance.

V Turecku si islám podává ruce se Západem. Domácí i zahraniční politika země je tedy nutně zajímavá a fascinující. Není divu, že ve vývoji své země spatřuje spousta Turků pádnou repliku na jakýkoli dotaz ohledně prý nevyhnutelného ,,střetu civilizací" mezi islámem a Západem.

Logika turecké podpory americké války proti terorismu byla jasná od samého začátku. V teroristických útocích proti USA vidělo mnoho našich občanů stvrzení několik desetiletí trvajících snah upoutat pozornost světa - a Evropy zvlášť - na novou metlu lidstva, terorismus. Turecké vládě, která vedle podpory americké vojenské kampaně v Afghánistánu neúnavně odsuzovala ty, kdo se pokoušeli hanobit islámskou víru, se s úspěchem podařilo nalézt střední cestu mezi strategickými zájmy Turecka a jeho náboženským cítěním.