ISTANBUL – Před pouhými pár lety vévodila turecké agendě Evropa. Nově zvolená vláda Recepa Tayyipa Erdoğana zahájila řadu ambiciózních reforem s cílem splnit politická kritéria členství v Evropské unii. Na konci roku 2004 se EU rozhodla zahájit s Tureckem přístupové rozhovory.
Proevropská euforie však nakonec neměla dlouhého trvání: přístupová jednání jsou dnes ze všech možných praktických důvodů ve slepé uličce. Euroskepticismus dosahuje v Turecku rekordních výšin, zvláště když ho přiživují někteří evropští politici vyslovující se proti vstupu Turecka i neschopnost samotné EU rozptýlit pochyby o realizovatelnosti konečného přijetí této země. Domácí podpora vstupu do EU dosahovala na začátku jednání sedmdesáti procent, zatímco dnes se blíží čtyřiceti procentům.
Rovněž turecká vláda vcelku pochopitelně ztratila chuť do reforem podle vzoru EU. Už déle než dva roky nachází Evropská komise ve svých výročních zprávách o pokroku politických reforem jen málo pozitivního.
ISTANBUL – Před pouhými pár lety vévodila turecké agendě Evropa. Nově zvolená vláda Recepa Tayyipa Erdoğana zahájila řadu ambiciózních reforem s cílem splnit politická kritéria členství v Evropské unii. Na konci roku 2004 se EU rozhodla zahájit s Tureckem přístupové rozhovory.
Proevropská euforie však nakonec neměla dlouhého trvání: přístupová jednání jsou dnes ze všech možných praktických důvodů ve slepé uličce. Euroskepticismus dosahuje v Turecku rekordních výšin, zvláště když ho přiživují někteří evropští politici vyslovující se proti vstupu Turecka i neschopnost samotné EU rozptýlit pochyby o realizovatelnosti konečného přijetí této země. Domácí podpora vstupu do EU dosahovala na začátku jednání sedmdesáti procent, zatímco dnes se blíží čtyřiceti procentům.
Rovněž turecká vláda vcelku pochopitelně ztratila chuť do reforem podle vzoru EU. Už déle než dva roky nachází Evropská komise ve svých výročních zprávách o pokroku politických reforem jen málo pozitivního.