Dean Rohrer

Turecká zahraniční politika frontových linií

JERUZALÉM – Několik měsíců předtím, než se stal ministrem zahraničí Turecka, se Ahmet Davutoglu, tehdejší hlavní poradce premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, sešel se skupinou blízkovýchodních akademiků a politických expertů, včetně Arabů a Izraelců. Díky svému akademickému vzdělání a nesmírné erudici se mu podařilo na širokém plátně vykreslit nový směr turecké politiky pod vedením Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

V té době už bylo jasné, že se cesta Turecka do Evropské unie poněkud nevybíravě uzavřela, a to zejména kvůli společnému tlaku Německa a Francie. Ti, kdo od Davutoglua očekávali islamistický kouř a síru, však byli hluboce zklamáni.

Davutoglu představil umírněné a propracované expozé, které bývá od politiků slyšet jen zřídkakdy: bylo promyšlené, poctivé a úchvatné. A také znamenalo jasný odklon od konvenční zahraničně-politické kazajky ušité Kemalem Atatürkem, která po celá desetiletí zaháněla tureckou diplomacii do Prokrustova lože integrálního nacionalismu ve stylu 20. let.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/IktutK9/cs;