16

Trumpovy první oběti

PRINCETON – Když byl Donald Trump zvolen prezidentem Spojených států, nebyl jsem mezi těmi, kdo na protest vyšli do ulic. Pokládal jsem za důležité ctít demokratický proces, ať je jeho výsledek jakkoli úděsný, a počkat si, až nám Trumpova administrativa dá důvod k protestu.

Netrvalo to dlouho. Osm dní poté, co Trump převzal úřad, byly prvními zřetelnými oběťmi jeho prezidentského působení všechny významné mediální domy. Trumpův exekutivní příkaz pozastavující přesídlování syrských uprchlíků, dočasně znemožňující vstup novým uprchlíkům bez ohledu na zemi původu a zakazující veškerou imigraci z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu způsobil okamžitou újmu lidem, kteří už byli na cestě do USA. Příkaz také mnohem vyššímu počtu dalších lidí znemožnil odcestovat do USA.

Na obhajobu své politiky Trump uvedl, že „nikdy nezapomene na lekci z 11. září“. Jeho postup však působí přesně opačným dojmem. Únosci z 11. září pocházeli z Egypta, Libanonu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, do jednoho tedy ze zemí, na něž se nová pravidla nevztahují. Naproti tomu studie Alexe Nowrasteha, analytika zaměřeného na imigrační politiku, který působí v libertariánském Cato Institute, dochází k závěru, že během 40 let do konce roku 2015 nikdo v USA nepřišel o život při teroristickém útoku uskutečněném cizincem z některé ze sedmi zemí, jež Trumpův exekutivní příkaz výslovně jmenuje.

Obzvlášť ukřivdění se cítí Íránci, z nichž mnozí žijí legálně v USA. Podle Trity Parsiho, předsedy Národní íránskoamerické rady, víc bojovníků Islámského státu (ISIS) pochází ze samotných USA než z Íránu – není divu, neboť ISIS je sunnitská organizace a šíity, tvořící nejméně 90 % íránského obyvatelstva, považuje za odpadlíky, které lze oprávněně zabíjet.