16

Trumpovy první oběti

PRINCETON – Když byl Donald Trump zvolen prezidentem Spojených států, nebyl jsem mezi těmi, kdo na protest vyšli do ulic. Pokládal jsem za důležité ctít demokratický proces, ať je jeho výsledek jakkoli úděsný, a počkat si, až nám Trumpova administrativa dá důvod k protestu.

Netrvalo to dlouho. Osm dní poté, co Trump převzal úřad, byly prvními zřetelnými oběťmi jeho prezidentského působení všechny významné mediální domy. Trumpův exekutivní příkaz pozastavující přesídlování syrských uprchlíků, dočasně znemožňující vstup novým uprchlíkům bez ohledu na zemi původu a zakazující veškerou imigraci z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu způsobil okamžitou újmu lidem, kteří už byli na cestě do USA. Příkaz také mnohem vyššímu počtu dalších lidí znemožnil odcestovat do USA.

Na obhajobu své politiky Trump uvedl, že „nikdy nezapomene na lekci z 11. září“. Jeho postup však působí přesně opačným dojmem. Únosci z 11. září pocházeli z Egypta, Libanonu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, do jednoho tedy ze zemí, na něž se nová pravidla nevztahují. Naproti tomu studie Alexe Nowrasteha, analytika zaměřeného na imigrační politiku, který působí v libertariánském Cato Institute, dochází k závěru, že během 40 let do konce roku 2015 nikdo v USA nepřišel o život při teroristickém útoku uskutečněném cizincem z některé ze sedmi zemí, jež Trumpův exekutivní příkaz výslovně jmenuje.

Obzvlášť ukřivdění se cítí Íránci, z nichž mnozí žijí legálně v USA. Podle Trity Parsiho, předsedy Národní íránskoamerické rady, víc bojovníků Islámského státu (ISIS) pochází ze samotných USA než z Íránu – není divu, neboť ISIS je sunnitská organizace a šíity, tvořící nejméně 90 % íránského obyvatelstva, považuje za odpadlíky, které lze oprávněně zabíjet.

Zákaz dopadající na přistěhovalce ze sedmi zemí vytváří prostor pro dramatické televizní zprávy, protože dotčení lidé o něm mohou hovořit s médii. To neplatí pro snížení celkového počtu uprchlíků, kteří budou přijati v roce 2017, ze 110 000 na 50 000 osob, ani pro čtyřměsíční pozastavení celého programu přesídlování uprchlíků. Za globální uprchlické krize, tvrdil prezident Barack Obama, by na sebe USA měly vzít spravedlivý díl úkolu a v duchu slov Emmy Lazarus vytesaných na Soše svobody poskytnout „schouleným davům dychtícím volně dýchat“ nový domov. Trump se k této vizi obrátil zády.

Exekutivní příkaz poslouží jako vstupní prověrka míry, do jaké dokážou Trumpovo prezidentské působení krotit americké soudy. Některé prvky exekutivního příkazu už soudci zastavili – například zadržené po příjezdu do USA nelze podle příkazu deportovat; bude ale trvat určitou dobu než soudy zodpoví všechny otázky, jež nové zákazy vzbuzují.

Přední místo mezi těmito otázkami bude zaujímat diskriminace na základě náboženství. Příkaz uvádí, že jakmile bude program opět pokračovat, ministr zahraničí „v rozsahu přípustném v souladu se zákonem“ upřednostní žádosti uprchlíků podané na základě příslušnosti k perzekuované náboženské menšině. Přestože příkaz nezmiňuje žádné konkrétní náboženství, Trump v televizním rozhovoru řekl, že chce dát přednost křesťanům. Vzhledem k tomu, že Ústava USA zapovídá vládě zavádět jakékoli náboženství, je třeba vyčkat, jestli toto ustanovení příkazu obstojí při soudním přezkumu.

Tatáž obava platí pro hrozbu, již pro svobodu projevu znamená ustanovení, že USA „nemohou a neměly by přijímat ty, kdo nepodporují Ústavu“. V projevu o příkazu Trump řekl: „Chceme do své země přijmout jen ty, kdo budou podporovat naši zemi a hluboce milovat náš lid.“

Já sám jsem držitelem zelené karty – jsem tedy oprávněn k trvalému pobytu bez amerického občanství. Psal jsem o nedostatcích v Ústavě USA, a třebaže mnoho Američanů obdivuji, nedokázal bych jít tak daleko, abych řekl, že „hluboce miluji“ Američany jako celek. Znamená to, že by mi mohl být znemožněn vstup do USA? Bylo by to v souladu s vírou ve svobodu smýšlení?

Podle Nowrasteha nebude mít Trumpův exekutivní příkaz prakticky žádný vliv na zlepšení bezpečnosti USA. Trump opakovaně prohlásil, že na prvním místě pro něj budou vždy zájmy Američanů. Dá ale nekonečně větší váhu zájmům Američanů oproti zájmům všech ostatních? Vzhledem k utrpení, jež jeho exekutivní příkaz vyvolává, to začíná vypadat, jako by mohl být až tak neetický – anebo šílený, což v tomto případě vyjde nastejno.

Z angličtiny přeložil David Daduč