51

Porouchaná americká demokracie

NEW YORK – Výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa proti pařížské klimatické dohodě z roku 2015 jsou zčásti výsledkem jeho nevědomosti a narcisismu. Zároveň však představují něco víc. Jsou odrazem hluboké zkorumpovanosti amerického politického systému, který už podle jednoho nedávného hodnocení není „úplnou demokracií“. Z americké politiky se stala hra mocných firemních zájmů: daňové škrty pro bohaté, deregulace pro megaznečišťovatele, válka a globální oteplování pro zbytek světa.

Šest ze sedmi států skupiny G7 se minulý týden ze všech sil snažilo přivést Trumpa v otázce klimatických změn k rozumu, ale prezident odolal. Evropští a japonští představitelé jsou zvyklí pokládat USA v klíčových otázkách za spojence. Po Trumpově nástupu k moci však začínají tento zvyk přehodnocovat.

Problém však s Trumpem nekončí. Ti z nás, kdo žijí ve Spojených státech, z vlastní zkušenosti vědí, že stav amerických demokratických institucí se v posledních desetiletích výrazně zhoršil a že počátek tohoto trendu dost možná sahá až někam do 60. let, kdy Američané začali ztrácet důvěru v politické instituce své země. Americká politika začala být stále zkorumpovanější, cyničtější a odtrženější od názorů veřejnosti. Trump je pouhým příznakem této hlubší politické malátnosti, byť příznakem šokujícím a nebezpečným.

Trumpova politika ztělesňuje nízké priority, které v americkém Kongresu obecně podporuje Republikánská strana: seškrtat daně bohatým na úkor programů na pomoc chudým a pracujícím, zvýšit vojenské výdaje na úkor diplomacie a umožnit ničení životního prostředí ve jménu „deregulace“.

A skutečně: z Trumpova pohledu byly hlavními body jeho nedávné zahraniční cesty podepsání zbrojní dohody se Saúdskou Arábií v hodnotě 110 miliard dolarů, spílání jiným členům NATO za údajně nedostatečné vojenské výdaje a odmítnutí proseb amerických spojenců, aby pokračoval v boji proti globálnímu oteplování. Republikáni v Kongresu tuto děsivou politiku všeobecně vítají.

Současně s tím se Trump a republikány ovládaný Kongres snaží protlačit legislativu, která by připravila více než 20 milionů lidí o zdravotní péči, aby se mohly snížit daně nejbohatším Američanům. Trumpův nově navržený rozpočet by seškrtal program Medicaid (zdravotní pojištění pro chudé), Asistenční program doplňkové výživy (jídlo pro chudé), zahraniční pomoc (nejchudším lidem světa), prostředky pro Organizaci spojených národů i výdaje na vědu a technologie. Trump by stručně řečeno vykuchal federální programy vzdělávání, pracovního výcviku, životního prostředí, civilní vědy, diplomacie, bydlení, výživy a dalších naléhavých občanských priorit.

Většina Američanů však jeho priority nesdílí – ani zdaleka ne. Většina si jich přeje zdanit bohaté, zachovat zdravotní pojištění, zastavit americké války a bojovat s globálním oteplováním. Podle nedávných průzkumů by si drtivá většina Američanů přála pokračovat v účasti na pařížské klimatické dohodě, od které se Trump zavázal odstoupit. Trump a jeho kumpáni tedy veřejné mínění nezastupují, ale bojují proti němu.

Dělají to z jednoho jediného důvodu: pro peníze. Přesněji řečeno slouží Trumpova politika zájmům velkých firem, které platí účty za předvolební kampaně a v podstatě řídí americkou vládu. Trumpem ztělesňovaná politika je vyvrcholením dlouhodobého procesu, v jehož rámci si mocné firemní lobby koupily cestu k moci. Dnes už firmy jako ExxonMobil, Koch Industries, Continental Energy a další megaznečišťovatelé ani nepotřebují lobbovat; Trump jim předal klíče od ministerstva zahraničí, Agentury pro ochranu životního prostředí i ministerstva energetiky. Jejich zástupci zároveň obsadili vysoké posty v Kongresu.

Velkou část těchto firemních peněz lze vystopovat; zbytek proudí anonymně coby „černé peníze“ unikající veřejnému dohledu. Soudci Nejvyššího soudu, kteří bývají firemními dárci sami často obšťastňováni, dali svým nechvalně proslulým rozhodnutím v případu Citizens United zelenou k tomu, aby tyto korupční toky i nadále zůstávaly v tajnosti.

Jak doložila investigativní novinářka Jane Mayerová, největším zdrojem černých peněz je tandem Davida a Charlese Kochových, kteří zdědili silně znečišťující firmu Koch Industries po svém otci, do jehož podnikatelské minulosti patří mimo jiné výstavba velké ropné rafinerie pro německý nacistický režim. Bratři Kochovi, jejichž majetek má dohromady hodnotu kolem 100 miliard dolarů, už desítky let utrácejí spoustu peněz za to, aby se zmocnili amerického politického systému, a prosazují i další pravicové korporátní zájmy.

Pokud jde o daňovou politiku a klimatické změny, je Republikánská strana téměř zcela v rukou bratrů Kochových a jejich kamarádíčků z ropného průmyslu. Jejich nemorální cíl je prostý: snížit firemní daně a deregulovat těžbu ropy a plynu bez ohledu na důsledky pro planetu. V zájmu splnění těchto cílů se klidně pokusí připravit miliony chudých lidí o zdravotní pojištění a – což šokuje ještě víc – vystavit celou planetu strašlivému riziku globálního oteplování. Z jejich zla až mrazí, ale je reálné. A Trump je jejich poskokem.

Než Trump nedávno odcestoval do zahraničí, poslalo mu 22 republikánských senátorů dopis s výzvou, aby USA odstoupily od pařížské klimatické dohody. Téměř všichni tito senátoři získávají značné prostředky na kampaň od ropného a plynárenského průmyslu. Většina z nich je pravděpodobně přímo závislá na darech od bratrů Kochových a lobbistických firem, které tito bratři tajně financují. Jak ukázala organizace Center for Responsive Politics, jež hájí veřejné zájmy, investice ropných a plynárenských firem do federálních kandidátů ve volbách z roku 2016 dosáhly celkové hodnoty 103 milionů dolarů, přičemž 88% putovalo k republikánům. Toto číslo samozřejmě zahrnuje pouze prostředky, u nichž lze vypátrat stopu vedoucí ke konkrétním dárcům.

Zbytek světa naléhavě potřebuje pochopit, čím se dnešní Amerika stala. Za fasádou formálních struktur kdysi fungující demokracie vznikl politický systém řízený firemními zájmy s cynickým cílem snižovat daně bohatým, prodávat zbraně a beztrestně znečišťovat. V Trumpovi pak tyto zájmy našly nestydatého frontmana a televizní postavičku, která je bude poslouchat na slovo.

Nyní je úkolem pro zbytek světa, aby odmítl bezohlednou chamtivost amerických korporací, a samotní Američané musí získat zpět své demokratické instituce tím, že vytěsní ze svého středu černé peníze a firemní zlovůli. Vzhledem k těsné republikánské většině v Senátu (52:48) by demokraté spolu s pouhými třemi poctivými republikány dokázali z převážné části nebo i zcela zablokovat agendu Trumpa a Kochových. Situaci lze tedy zachránit, ačkoliv zůstává vysoce nebezpečnou. Američané – a svět – si zaslouží mnohem lepší úděl.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.