MILÁN – Političtí pozorovatelé v průběhu celých dějin zjišťují, že lídři, které okolí pokládá za „šílené“, se jim hodnotí ze všech nejobtížněji. Málokdy však jde o problém psychopatologie. Nálepka blázna obvykle jen označuje chování, které není v souladu s očekáváním konvenčních analytiků.
Bezpochyby to platilo o syrském náboženském vůdci z 12. století Rašídu ad-Dín Sinanovi. Během třetí křížové výpravy tento údajně šílený „Stařec z hor“, jak se mu říkalo, dokázal rozvrátit tažení křižáků na Jeruzalém tím, že nařídil svým stoupencům provádět cílené atentáty. Atentátníci přitom po splnění rozkazu často zůstávali na místě a čekali na dopadení před zraky místního obyvatelstva, aby měli jistotu, že zodpovědnost za jejich čin bude skutečně připsána jejich vůdci.
Takové počínání bylo v té době pro mysl západního člověka nepochopitelné. Lidé ze Západu začali říkat Starcovým stoupencům hašašíni neboli uživatelé hašiše, protože zmámenost drogou pokládali za jediné možné vysvětlení tak „nesmyslného“ pohrdání vlastním fyzickým bezpečím. Hašašínové jako celek však žádné drogy neužívali. A především byli úspěšní: jejich pozdější atentát na Konráda z Montferratu přímo vedl k politickému rozpadu křižácké koalice a k porážce anglického krále Richarda Lví srdce. Jak říká Polonius o Hamletovi, ve Starcově šíleném chování byla „přec jakási souvislost“.
MILÁN – Političtí pozorovatelé v průběhu celých dějin zjišťují, že lídři, které okolí pokládá za „šílené“, se jim hodnotí ze všech nejobtížněji. Málokdy však jde o problém psychopatologie. Nálepka blázna obvykle jen označuje chování, které není v souladu s očekáváním konvenčních analytiků.
Bezpochyby to platilo o syrském náboženském vůdci z 12. století Rašídu ad-Dín Sinanovi. Během třetí křížové výpravy tento údajně šílený „Stařec z hor“, jak se mu říkalo, dokázal rozvrátit tažení křižáků na Jeruzalém tím, že nařídil svým stoupencům provádět cílené atentáty. Atentátníci přitom po splnění rozkazu často zůstávali na místě a čekali na dopadení před zraky místního obyvatelstva, aby měli jistotu, že zodpovědnost za jejich čin bude skutečně připsána jejich vůdci.
Takové počínání bylo v té době pro mysl západního člověka nepochopitelné. Lidé ze Západu začali říkat Starcovým stoupencům hašašíni neboli uživatelé hašiše, protože zmámenost drogou pokládali za jediné možné vysvětlení tak „nesmyslného“ pohrdání vlastním fyzickým bezpečím. Hašašínové jako celek však žádné drogy neužívali. A především byli úspěšní: jejich pozdější atentát na Konráda z Montferratu přímo vedl k politickému rozpadu křižácké koalice a k porážce anglického krále Richarda Lví srdce. Jak říká Polonius o Hamletovi, ve Starcově šíleném chování byla „přec jakási souvislost“.