Trumpova obchodní nelogika

LONDÝN – Pozornost veřejnosti ve Spojených státech se soustředí na zdravotní péči, přistěhovalectví a Rusko, a tak radary veřejného zájmu míjejí obchodní politiky Trumpovy administrativy. Základy logiky přístupu prezidenta Donalda Trumpa k obchodu se ale brzy dostanou do hledáčku hlavních zpráv, protože letos v létě přijde na pořad vyjednání o úpravě významné Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Až k tomu dojde, vyjdou na povrch tři zásadní kazy v Trumpově uvažování.

V prvé řadě se jedná o Trumpovu chybnou premisu, že špatné obchodní dohody berou USA pracovní místa. Automatizace a robotizace vedly ve vyspělých ekonomikách k úbytku míst ve výrobě dávno před tím, než byly uzavřeny významné obchodní dohody. Síly globalizace možná tyto trendy zhoršují, ale v debatě velice často zapadá – a na všech stranách mnozí odmítají – argument, že účelem obchodních dohod není síly globalizace popohánět, nýbrž krotit.

Světová cla klesají už desítky let a dnešní vyjednávání se zaměřuje především na pravidla, jimiž se mezinárodní obchod řídí. Obchodní dohoda nazvaná Transpacifické partnerství (TPP), od níž Trump po nástupu do funkce s takovou slávou odstoupil, formulovala celou škálu vymahatelných závazků, jejichž záměrem bylo srovnat hřiště pro americké pracující.