LONDÝN – Od chvíle, co byl vchod do západního křídla Bílého domu osazen otáčivými dveřmi, je těžké udržet si přehled o příchodech a odchodech v amerických koridorech moci. Cokoli, co člověk napíše o personálu a politikách Trumpovy administrativy, může ztratit platnost dřív, než dojde k otištění.
Klíčoví aktéři hospodářské politiky však alespoň prozatím zůstávají ve funkcích. Ministrem financí je stále Steve Mnuchin a během posledních mocenských bojů v depeších zmiňován nebyl. Gary Cohn dál předsedá Národní ekonomické radě, ač některá z prezidentových prohlášení k neekonomickým otázkám údajně nese s nelibostí. Konečně za kormidlem Federálního rezervního systému samozřejmě nadále je Janet Yellenová, přinejmenším do února příštího roku.
Tato stabilita ale podle všeho není příznakem jediného usazeného náhledu na hospodářskou a finanční politiku, zejména budoucí rámec finanční regulace. Pozoruhodné nedávné interview s místopředsedou Fedu Stanleym Fischerem ve Financial Times obnažilo některé zásadní neshody.
LONDÝN – Od chvíle, co byl vchod do západního křídla Bílého domu osazen otáčivými dveřmi, je těžké udržet si přehled o příchodech a odchodech v amerických koridorech moci. Cokoli, co člověk napíše o personálu a politikách Trumpovy administrativy, může ztratit platnost dřív, než dojde k otištění.
Klíčoví aktéři hospodářské politiky však alespoň prozatím zůstávají ve funkcích. Ministrem financí je stále Steve Mnuchin a během posledních mocenských bojů v depeších zmiňován nebyl. Gary Cohn dál předsedá Národní ekonomické radě, ač některá z prezidentových prohlášení k neekonomickým otázkám údajně nese s nelibostí. Konečně za kormidlem Federálního rezervního systému samozřejmě nadále je Janet Yellenová, přinejmenším do února příštího roku.
Tato stabilita ale podle všeho není příznakem jediného usazeného náhledu na hospodářskou a finanční politiku, zejména budoucí rámec finanční regulace. Pozoruhodné nedávné interview s místopředsedou Fedu Stanleym Fischerem ve Financial Times obnažilo některé zásadní neshody.