8

Trump, korporativismus a nedostatek inovací

CHICAGO – Mnoha lidem se zdá, že ve Spojených státech dochází k domácímu politickému posunu od kosmopolitismu k nacionalismu a od levicověji smýšlejících městských „elit“ k venkovským „populistům“ tíhnoucím doprava. Rovněž převládající ekonomická ideologie zažívá posun od přerozdělovacího regulačního korporativismu k čemusi, co připomíná starý korporativismus intervencionistický.

Za oběma změnami stojí vzbouření voliči. Američané se desítky let domnívali, že se díky vědeckým pokrokům a později i díky vzestupu Silicon Valley vezou na kouzelném koberci hospodářského růstu. Ve skutečnosti je růst celkové produktivity faktorů od začátku 70. let pomalý. Internetový boom v letech 1996-2004 byl jen pomíjivou odchylkou od tohoto trendu.

S oklesťováním firemních investic v reakci na snižující se výnosy dochází ke zpomalování růstu produktivity práce a hodinových mezd a v mnoha domácnostech vypadl některý člen z trhu práce.

Faktem je, že od roku 1970 roste agregátní kompenzace za práci (mzdy plus okrajové benefity) jen o něco málo pomaleji než agregátní zisky a že průměrný mzdový růst na spodním konci příjmového žebříčku oproti „střední třídě“ nezpomalil. Průměrná hodinová kompenzace zaměstnanců v soukromém sektoru (pracovníků ve výrobě a v nevedoucích funkcích) však roste mnohem pomaleji než v případě všech ostatních. A míra participace mužské pracovní síly oproti ženám výrazně klesla. V roce 2015 představoval podíl výrobní sféry na celkové zaměstnanosti pouhou čtvrtinu úrovně z roku 1970.