17

Kindlebergerova past

CAMBRIDGE – Nově zvolený americký prezident Donald Trump by se během příprav politiky své administrativy vůči Číně měl mít na pozoru před dvěma pastmi, které mu dějiny uchystaly. „Thúkydidova past“, na niž se odvolává čínský prezident Si Ťin-pching, souvisí s varováním starého řeckého historika, že pokud se zavedená mocnost (jako jsou Spojené státy) začne příliš obávat nastupující mocnosti (jako je Čína), může vypuknout katastrofální válka. Trump by si však měl dát pozor také na „Kindlebergerovu past“: na Čínu, která se jeví spíše jako příliš slabá než jako příliš silná.

Podle Charlese Kindlebergera, intelektuálního architekta Marshallova plánu, jenž později učil na MIT, byla katastrofální 30. léta důsledkem faktu, že Spojené státy sice nahradily Velkou Británii v roli největší globální mocnosti, avšak nedokázaly převzít britskou úlohu při zajišťování globálních veřejných statků. Výsledkem bylo zhroucení globálního systému do deprese, genocidy a světové války. Pomůže dnes sílící Čína poskytovat globální veřejné statky?

V domácí politice zajišťují vlády veřejné statky, jako jsou policejní ochrana nebo čisté životní prostředí, z nichž mohou těžit všichni občané a nikdo není vyloučený. Na globální úrovni je poskytování veřejných statků – jako jsou stabilní klima, finanční stabilita nebo svoboda moří – úlohou koalic vedených největšími mocnostmi.

Malé země mají jen malou motivaci za tyto globální veřejné statky platit. Protože jejich malé příspěvky příliš neovlivňují otázku, zda z nich mají prospěch, či nikoliv, je pro ně racionální vézt se zadarmo. Největší mocnosti však výsledný efekt vidí a cítí přínosnost svých příspěvků. Proto je pro největší země racionální postavit se do čela. Pokud to nedělají, pak je tvorba globálních veřejných statků nedostatečná. Když začala být Velká Británie po první světové válce příliš slabá na to, aby tuto roli hrála, vezly se izolacionistické USA i nadále zadarmo, což mělo katastrofální důsledky.