1

Jak stromy dělají města zdravější

WASHINGTON, DC – Minulý květen jsem měl pochybné štěstí navštívit indickou Bombaj během nejteplejšího zaznamenaného měsíce. Teploty se po dlouhé dny držely nad 40°C. Stát ve stínu stromu byl oproti přímému slunci stejný rozdíl jako mezi dnem a nocí.

Takové vlny horka nejsou jen nepříjemné. Představují také vážné zdravotní riziko – takové, které se často při debatách o extrémech počasí přehlíží.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Vlny veder jsou ve skutečnosti odpovědné za více úmrtí, než jakákoliv jiná událost spojená s počasím, s celkovým počtem více než 12 000 úmrtí ročně na celém světě. Nebezpečí je zejména patrné ve městech, kde efekt “městského ostrovu horka“ způsobuje teploty až o 12°C vyšší, než jaké jsou v přilehlých, méně rozvinutých oblastech. A toto téma se neomezuje jen na tropická města jako je Bombaj. V srpnu 2003 v Evropě zabila devastující vlna veder jen v Paříži na 3000 lidí.

Co je ještě horší, je že města mají tendenci mít vyšší hodnoty znečištění ovzduší, zejména jemných částice (PM), které jsou produktem spalování fosilních paliv a biomasy a přispívají až ke třem milionům úmrtí ročně. Pro mnoho obyvatel měst je tedy největší zdravotní a bezpečnostní hrozba vzduch okolo nich.

Světová zdravotnická organizace již nyní odhaduje, že 92% světové populace je vystaveno nebezpečnému znečištění ovzduší. Vzhledem k rychlé urbanizaci – do roku 2050 bude až 70% všech lidí žít ve městech – roste rychle i míra vystavení vyšším stupňům znečištění.

Urbanizace však nemusí vytvořit zdravotní krizi. Ve skutečnosti existuje kouzelně snadné opatření, díky kterému může městská samospráva snížit jak extrémní horko, tak znečištění ovzduší: výsadba většího množství stromů.

Stromy a další vegetace přirozeně ochlazují vzduch prostřednictvím stínění povrchu a odpařováním vody. Navíc jejich listy fungují jako filtry a snižují hladin PM v okruhu 30 metrů a jednu čtvrtinu. Je to dvojitý úder ve prospěch životního prostředí.

Moje organizace The Nature Conservancy provedla studii 245 měst na světě, které těží z iniciativ na výsadbu stromů, kdy odhadovala návratnost investice z hlediska teploty a PM. Zjistili jsme, že vzhledem k tomu, že nejzásadnější efekt stromů je vysoce lokalizovaný, tak by nejvíce profitovala hustě osídlená města v Pákistánu, Indii a dalších částech jižní a jihovýchodní Asie.

Silně lokální efekt stromů znamená, že jejich výsadba může přinést cílené výhody, dokonce i ve městech, která údajně mají dostatek zeleně. Vezměme si například Lousiville v Kentucky.

S okázalými parky a celými čtvrtěmi ve stínu se může zdát, že je tu málo společného s Bombají či Karáčí. I v Louisville však existují čtvrti s minimální výsadbou stromů, což z města dělá jeden z nejrychleji rostoucích ostrovů veder ve Spojených státech – a pobízí The Nature Conservancy k zahájení snah o cílenou výsadbu stromů.

Bezpočet dalších čtvrtí celosvětově by mohl mít z obdobných iniciativ prospěch. Oblasti se zranitelnou populací – například okolí škol a nemocnic – jsou pro tyto snahy zejména vhodnými kandidáty. Stromy mohou být dokonce využity jako přírodní bariéra proti znečištění z dálnic či průmyslových oblastí.

Celosvětově vzato by roční investice 100 milionů dolarů do výsadbových iniciativ mohla až 68 milionům lidí přinést citelné snížení úrovní PM, to vše při snížení teploty vzduchu o 1°C až pro 77 milionů lidí. Investice rovnající se 4 dolarům na osobu by ročně mohla ušetřit 11 000-36 000 životů a snížit neblahé účinky na zdraví u desítek milionů lidí.

Návratnost investice je porovnatelná s odhady pro jiné strategie, jako jsou například průmyslové pračky, limity pro automobilovou dopravu a použití stavebních materiálů světlých barev (absorbují méně tepla). Všechny tyto strategie mají svou roli; stromy samotné všechny naše problémy s horkem a kvalitou ovzduší nevyřeší. Je to ale pouze výsadba stromů, která postihuje jak městské teplo, tak znečištění ovzduší.

Stromy nabízejí také zázemí pro jiné výhody pro města. Poskytují přirozené prostředí pro živočichy, redukují proudy dešťové vody a stahují uhlík z atmosféry, což pomáhá zmírňovat klimatickou změnu. Existuje také rostoucí množství výzkumu, který ukazuje, že koexistence se stromy a další vegetací má pozitivní efekt na mentální zdraví, zejména u dětí. Všechny tyto přidružené výhody podporují argumenty e prospěch větších investic do stromů a městské zeleně jako jsou parky či deštné zahrady.

Fake news or real views Learn More

Udržitelné rozvojové cíle, které zahrnují zanícený cíl pro udržitelná města, stanovily rostoucí teploty a kvalitu vzduchu ve městech za naléhavá globální témata. Obojímu bude věnována velká pozornost na každoroční Konferenci OSN o klimatické změně, která začíná příští týden v marocké Marrákeši. Jsou to ale také lokální témata, která jsou v každém městě – a dokonce i v každé čtvrti – zažívána velice rozdílně.

Během toho, jak se globální činnost v otázce klimatické změny a udržitelnosti sune kupředu, mohou představitelé měst podniknout vlastní kroky, počínaje cílenou, lokalizovanou a opakovatelnou strategií výsadby stromů, která zlepšují zdraví a životní podmínky jejich obyvatel. Čas začít sázet.