0

Dohody jsou nejlepším přítelem přítele

Tvrzení, že 11. září změnilo svět, se dnes už stalo téměř otřepanou frází, ale v jistém ohledu mu pravdivost nelze upřít. Došlo totiž k zásadní změně v rusko-amerických vztazích, jak dokazuje tiché zklamání Ruska nad americkým rozhodnutím odstoupit od Dohody o protibalistických střelách, známé pod zkratkou ABM. Překvapením je, že díky teroristům Usámy bin Ládina vyšlo najevo, že mezi oběma zeměmi dnes neexistují žádné zásadní ideologické, ekonomické či politické rozdíly.

Rusko má mnohem delší zkušenosti s terorismem než jiné země a proto se už před mnoha lety zasazovalo o vznik společných mezinárodních aktivit k jeho potírání. Pravda je taková, že Amerika nemusela Rusko do dnešní války v Afghánistánu lákat; Rusko vlastně Spojené státy využívá ke zdolání bin Ládinových teroristů a Tálibánu, kteří jsou jednou z hlavních příčin nestability ve střední Asii, Čečensku a dalších regionech Ruska.

Nová rusko-americká spolupráce tedy není o jednostranných ústupcích Ruska, jak si mnozí lidé myslí. Prospívá totiž oběma stranám. Po rozdrcení Al-Kajdy a Tálibánu budou jižní hranice Ruska bezpečnější. Nepřeženu snad, když navíc dodám, že ruská pomoc - politická, vojenská, technická a výzvědná - je svým významem pro USA stejně důležitá jako podpora všech spojenců NATO (vyjma Británie) dohromady.

Nic z toho ovšem zde, v Rusku, nevyvolává nadšení. Mnoho ruských pozorovatelů má za to, že jakmile boj Američanů proti Tálibánu skončí, vrátí se USA zpátky ke svým jednostranným postojům, protože už pomoc nebude potřebovat. To je dost možné. Aby tedy upravené vztahy mezi Ruskem a USA mohly vzkvétat i nadále, je zapotřebí dvou nástrojů: 1. dohodnutého a jednáními podloženého rámce, který bude mapovat společné zájmy obou zemí, a 2. mechanismu společného rozhodování o ochraně těchto zájmů.